Nutno říct, že Kiwengwa se nám líbí. Dokonce jsem během dne zvažovala, zda tu nezůstat. Večer jsem byla ale ráda, že jsem to nerealizovala. Ale postupně.
Snídaně jsou tu úžasně klidné. Nevím, jestli tady bydlí ještě někdo, asi ano, ale snídaly jsme samy. Dokonce se fakt snaží a zareagovali na naše kyselé včerejší ksichty, že ke snídani není pečivo a dnes byla omeleta a toust. Paráda, i když už jsme zjsitily co a jak a hned za naším bungalowem je místní "warung" (používám indonéský název pro kuchyni, ale je to přesně ono - prostě místo, kde jedí místní) a byla jsem odhodlána si tam ráno skočit pro placku k snídani. Ono obecně je tohle ubytování dost na hraně. Vlastně až za hranou. V pokoji to smrdí zatuchlinou a často i jinak. A to máme pokoj označovaný honosně "deluxe". Když nejde elektřina, nejde ani voda ani wifi. Voda teče slaná z kohoutků, za které by se nestiděly ani Karlovy Vary jak jsou obalené nánosy minerálů. Majitel se ale může přetrhnout. Fakt jsem byla ochotná i původně zapomenout na příkoří a napsat mu dobré hodnocení, ač nechápu, kde ho pobral (booking hodnotí 8,9). Ale asi od dvou odpoledne tu nešla elektřina a tedy ani voda, ani wifi. Takže spát jsme musely jít slané z moře a s nohama od písku. Lahoda. Ale zase předbíhám...
Po snídani jsme zase vyrazily procházet se v odlivu. Baví mne to snad víc než příliv. Loďky jsou na suchu, vystupují z moře písečné ostrůvky - tedy místa, kde je člověk skoro na suchu, zatímco hned vedle stojí v oceánu po pás. Jeden sandbank je kousek od mola a šlo by tam doplavat. Za normálních okolností bych do toho šla, ale když nemůžu otáček krkem, nemůžu plavat...Takže nic. :(
Tentokrát masajové inovovali. Včera byl sandbank taková oáza turistů bez nabízejících masajů, dnes došli až na sandbank taky. Uáááá!
No ale pofotili jsme Vandu a šly zpátky na lehátko. Tam jsme lovily kam dál. Nabízí se Nungwi, tj. místo na naprostém severu ostrova, kam směřuje snad každý. Vyznačuje se tím, že tam není patrný rozdíl mezi přílivem a odlivem a koupat se dá furt. A prej to tam žije. Nevíme, nemohly jsme si vybrat. Nakonec, po dlouhém rozhodování jsme vybraly hotelový resort asi o 15 km severněji, než jsme teď. Podle pána, kde bydlíme je to tam stejné jako tady, ale já tedy doufám, že hotel přinese větší pohodlí. Ne, že bych stála vysloveně o resort, ale jednak uvítám větší pohodlí, jednak má ten "resort" dvanáct pokojů, tak to snad nebude tak hrozné. Objednaly jsme klasicky tři noci a uvidíme. Pokud by mne krk pustil, hrozně ráda bych na šnorchlování u Mneba ostrova. Prý to stojí za to a především - podle videí je možné plavat s volně žijícími delfíny. A jak videa ukazují, delfíny to zjevně baví taky, takže asi win-win situace pro obě strany
Kolem druhé jsme zašly na něco drobného k jídlu vedle do italské restaurace a daly něco jako africkou verzi "club sendviče". Pak jsme se vrátily na lehátko a ležely, koupaly se a zase ležely. Po čtvrté vrcholil příliv a naše lehátka už byla ve stínu, což není ideál - odpoledne pofukuje větřík a když se vyleze z vody je bez sluníčka už dost zima. A tak jsme šly na pokoj. Ale nešla eletrika a nebylo možné se osprchovat. Tak jsme vyrazily na molo na večeři. Tam jsme se tedy měly královsky. Já riskla chobotnici a byla výborná, Vanda si dala rizoto. Servírka nám pak ještě říkala, že bude párty, ale to už jsem ji moc neposlouchala, protože jsem chtěla být doma. Asi největším opruzem bolavého krku je fakt, že příšerně bolí polykat. Takže jídlo je dost nepřítel a fakt jsem se těšila, až si odpočinu.
Jenže - alektřina furt nešla. Tedy všude okolo jo, u nás ne. Takže, jak jsem říkala na začátku, nešlo se ani osprchovat, ani si umýt nohy. Nic. Tak jsme holt zalehly, koukly na stažený seriál z Netflixu, já si vzala prášek a šlo se spát. Dnes nefungovala moje včera pracně vynalezená poloha na spaní a tak jsem dost trpěla, než jsem si našla tu fungující. Dokonce jsem si hledala i letenku domů, protože prášky dochází a trpět další týden není nic, co by mne naplnilo nadšením. Ale letenka za 1000 euro fakt nebyla ničím, co by mne uspokojilo, tak jsem toho nechala a šla spát. Naštěstí bude asi Vanda v hotelu spokojená. Bude tam bazén, venku oceán, dostane svoji oblíbenou velkou snídani a jsme ve vesnici, takže večeřet můžeme venku. Jejímu grilování se na slunci asi nic bránit nebude. Plán je, že pokud se nám tam bude líbit, už prdíme na další stěhování a zůstaneme tam. Ale uvidíme...ono v Nungwi jsou i další lákadla jako třeba zase želvy a plavání s nimi a tak...
Žádné komentáře:
Okomentovat