Snídaně proběhla ukrutně rychle. Podávala se od sedmi a
v 7:30 jsme už měly být u lodní společnosti. Ještě jsme si potřebovaly
zabalit vše potřebné do příruční tašky, kdyby nám batohy uhložili do podpalubí,
takže jsme snídani jen zhltly.
Do toho ještě přišel Vandě mail o tom, že nedoložila
k přihlášce na VŠ úředně ověřené maturitní vysvědčení, takže jsme na
poslední chvíli instruovaly Pepu k činnosti backoffice. Nakonec jsme,
hezky po indonésku, ještě půl hodiny čekaly u kanceláře a další půl hodinu
v přístavu. Prý moc lodí na malé molo. No, nakonec jsme, hezky dobrodružně
šplhaly přes dvě lodi i sbatohama, na tu třetí, naši. Nahoru, dolů, nahoru,
dolů, nahoru, dolů. Lodi byly samozřejmě každá jinakvelká, takže tu jsme lezly nahoru, tu dolů. Branné cvičení hadr.
Spolu s námi jede 10 číňanů. Respektive číňanek a asi
z toho čtyři děti. Relativně prázdná loď, číňani jsou skladní. Ještěnetušíme, jaká s nimi bude zábava. Po nějaké
době připlouváme na ostrov Rinca. Zde žijí komodští varani, stejně jako na
Komodu. Dávají nám vybrat délku treku. Malý, střední dlouhý, přičemž ten dlouhý
má cca 2,6 km. Číňani, hned dosatli přezdívku Hujerovi, chtějí trek krátký cca
1,4 km. Prosazujeme tedy alespoň ten střední. Fotíme se hned na začátku s jedním varanem, indonésan ale neumí
fotit, takže jsme rozmazané. Pozorujeme malého Hujera, jak se varana bojí, ale
pak, připraven k útěku a s rozklepanýma nohama, volí na foto vítěznou pózu.
Vtipné. Na fotce za hrdinu, v reálu poseroutka. Cestou potkáváme několik
varanů, obvykle v páru. Je právě sezona páření. Na ostrově žijí i tři
druhy hadů a ne zrovna drobečků, ale nepotkáváme žádného. Ono taky je poledne,
není se čemu divit, že se nám zvířata neukazují.
Zpátky na lodi obědváme. Doprostřed paluby je postaven kýbl
s rýží a misky se zeleninou a rybou. Hujerovi se na oběd sletí, že máme
tak-tak možnost urvat něco pro sebe. Za chvíli jsou misky prázdné. Aha.
Znamenáme si, příště se o jídlo regulérně servat. Plujeme k další zastávce
a po obědě všichni odpadají, včetně nás dvou. Nechce se nám nahoru, kde máme
ložničku, leháme si dole na lavice. Posádka nám ale přináší spací podložky i
tam, tak odpadáme dole.
Další zastávkou je růžová pláž. Vážně růžová od korálů,
vidět to však je jen z jednoho úhlu a ne úplně dobře. Viděla jsem ale
někde záběry z dronu a super. Konečně moře. Bereme šnorchly a jdeme se koupat.
Po nějaké době je čas jít, dostáváme však na výběr. Buď zůstaneme zde na pláži
déle, nebo pojedeme na Komodo. Milostivě dáváme Hujerům vybrat, protože je
jasné, že s malými Hujerátky zvolí moře. A taky jo. Takže hurá, šnorchluje
se dál, až do západu slunce.
Pak už jen večeře (dostáváme o mísu zeleniny víc, asi
už i posádka prokoukla Hujery) chvíli koukneme na hvězdy a zalézáme do ložničky
spát. Asi ve tři ráno nahazujeme motory, což mne vzbudí, a jedeme vstříc
dalšímu výletu.
Žádné komentáře:
Okomentovat