Rána tady už jsou taková standardní. Napíšu blog, budím Vandu, snídáme. S paní od snídaní jsme kámošky, už upozorňuje, když přináší houbové toustíky.
Po snídani se balíme a tentokrát vyrážíme už za pár minut deset. Osobní rekord. Protože nám došla voda, zastavujeme u benzínové pumpy a doplňujeme zásoby. Mohly jsme pořídit ještě levněji v Lidlu, ale to by byla zajížďka. I takhle máme lahev o polovinu levnější, než ji pán u pláže prodává. U pláže se ani nesnažíme projet dozadu k parkovišti (které stejně není), rovnou uhybáme k "našemu" včerejšímu placu. Tam je volno. Parkujeme a míříme k pláži pochodovou trasou. Ta vede kolem asi čtyř stánků. U jednoho z nich mi tradičně Vanda nabízí ke koupi pončo,které je součástí nabídky, nicméně na mysu sv. Vavřince měli ponča pletená, takové by se mi teď na pláži tedy hodilo víc...
Usalašujeme se na pláži stejně, jako včera. Já do stínu, Vanda na sluníčko. Netrvá dlouho a hned vedle nás se někdo usazuje. Až nepříjemně blízko, ač má zbytek pláže k výběru. Nojoooo, neomylně se k nám nakýblovali češi. S malým dítětem, když zrovna před chvílí jsme konstatovaly, že s dětma se tam táhnout musí být peklo. No, vykoupali se, nasvačili, pohádali a sebrali se a šli hledat jinou pláž. Dobře, že tak.
Jak všichni vabalují svačiny, dostáváme i hlad. Zrovna tu ale chodí pán s koblihama. Jedna za euro dvacet. Přepočítávám své zbylé drobné, Na dvě máme. Hlásíme se o koblihy, ale prý zrovna došly. Musí dojít pro další. Smůla. Ti před námi je vykoupili a to je nakonec ani nejedli, dali si je do krabičky na později. A pán se samozřejmě už po zbytek odpoledne ani neobjevil.
Dnes se příliv posunul na sedmou večerní, takže jsme mohly na pláži zůstat dlouho. Odjíždíme až asi v půl sedmé.
Doma sprcha a cesta na večeři. Zastávka u mostu, Vanda se chce fotit. Jenže když vyskočí na okraj zídky u řeky a začne nahazovat pózy, začnou projíždějící auta pískat, takže se focení rychle ukončilo :)
Dnes míříme do Café a Compania, jedna z oblíbených restaurací. Dnes měli pro Vandu i veganský parmazán, tak si ho hned Vanda objednala k těstovinám (jednalo se o směs pomletých oříšků a ještě něčeho, podle Vandy to fakt na těstovinách jako parmazán chutnalo). K jídlu musíme tradičně mít sangriu. Jenže - objednaly jsme si tentokrát blbě. Tady mají dva druhy sangrie. jedna klasická, druhá se sektem. Ta klasická je s ovocem (pomeranče a jablka), kteeré Vanda v Sangrii moc nemusí. Před jídlem nešťastnou Vandu uklidňuju, že pak tedy objednáme ještě tu správnou. Před jídlem ještě Vanda odbíhá naproti do lékárny nakoupit zásobu roušek i na doma, za docela slušnou cenu.
Pakuž začínáme debužírovat. Jenže jak už jsem měla na pláži hlad, teď ani nedokážu dojíst jídlo, jak jsem nacpaná. Couvert, co se zde před jídlem dává na stůl je obvykle výborný - olivy, chleba, rybí pasty - jenže člověk se tím napucne.
Už do sebe nedostanu nic dalšího. Prosíme o účet. Ještě ověřujeme, kdy zítra otevírá ve Faru bar, kde jsme měly Sangrii první večer a byla jednoznačně nejlepší - jenže bohužel až v pět a to už musíme být na letišti. Pánovi to s účtenkou trvá hodně dlouho. Tak dlouho, že se už nebráním druhé Sangrii. Takže objednáváme tu se sektem. Pán nehnul ani brvou. Asi taktika a své hosty zná :)
Pak už jen spát, zítra musíme balit :(
Žádné komentáře:
Okomentovat