Ráno jsem zašla naproti do obchodu pro housky a nasnídaly jsme se. Napadlo mne přihodit i džus, což byl dobrý tah, protože když jsem potom viděla konvici na čaj, chuť mne přešla. Konvice byla dobrá tak leda na vajíčka :)
Pak jsme se tedy zase pobalily a s paní se domluvily, že tedy budeme v pokoji vedle. Paní vzala kus problému na sebe, že nekoukla na rezervace a tedy jí jméno nic neřeklo a problém neodchytla. Domluvili jsme se, že zůstaneme za zářijovou cenu. Osobně myslím, že jsme na tom vydělali všichni. Furt se současný stav bere jako sezóna, ač je lidí méně, než mimo sezónu. Ba druhou stranu, ten náš nový pokoj je i za levnou cenu docela drahý. Je mrňavý, OK, s tím se srovnáme - ale mít záchod hned vedle postele a vůbec celou koupenu na neskučně úsporných 70 cm hloubky.... to byl fakt fachman instalatér narvat na 2m x 70 cm sprchu, záchod i umyvadlo. A samozřejmě dveře. Ne tak ledajaké. Dveře jak do sprchového koutu. Zažila jsem kde co, doma jsme chvíli žilii bez dveří úplně, ale aby Vanda spala a já jí šla čůrat u hlavy... Hmmmm
No, nechaly jsme kufry ve svém původním pokoji a vyrazily ven. Zašlyjsme do přístavu a prodebatovaly s paní od výletů možnosti pozorování delfínů. Oblast je plná žraloků, delfínů i velryb, ale slíbí jen ty delfíny. Včera viděli orku, ale neví se, co bude dnes. A ne, nevadí jet v poledne, teď nejsou turisti, zvířata nejsou rušená, nemajíproblém ani v poledne. OK, tak pojedeme. Start je za hodinu, tak jdeme ještě na kávu. Kafe tu nějak moc neumí, krom jednoho. Malinkého náprstku espresa. Už si na něj začínám zvykat. Pak ještě odhalujeme problém číslo dva - na pokoji zůstaly zásoby roušek a je povinné na palubu lodi vstoupit v roušce. Mmch včera jsme ji neměly taky, Vanda šla do supermarketu se šátkem přes pusu a vyhodili ji, že to není rouška. No, naproti je zrovna lékárna. 10 roušek za 4 eura, nebo látkové za tři. Vanda NUTNĚ potřebuje látkovou s potiskem ananasů :-D
Vracíme se do přístavu. Dostáváme školení o druzích delfínů i velryb a nasedáme na palubu. Jedeme rychlou lodí. Sedí se obkročmo na sedadlech s držátky a dost to sviští.Za zhruba 15 minut už vidíme první delfíny, ale v tom jak se mihotaj netušíme tedy, který druh to je (to jsme poznaly až pak z fotek,a le na místě ani náhodou).Různě popojíždíme sem a tam potkáváme asi různá hejna a pak valíme ještě vyšší rychlostí zpátky do přístavu. Ten téměř let lodí je snad nejlepší část celého výletu :-D
Spokojeně odevzdáváme u stánku záchrannou vestu a odcházíme z přístavu. Jdeme k autu. Míříme na pláž, která se nám včera dost líbila cestou od mysu svatého Vavřince. Praia do Beliche, západní pobřeží Portugalska. Parkujeme a sestupujeme z útesů dolů k vodě. Bez schodů by to nebylo ono. Plácneme se k vodě, vytáhneme slunečník ... a jsme dost nespokojené. Slunečník se ohýbá, člověk ho raději furt drží, aby neodletěl. Přesunujeme se dozadu pláže ke skále, ale taky nic moc. Navíc tady jsou skály dost nestabilní, nikdo pod nima neleží. Kousek dál je i velká jeskyně, ale je dokonce zahrazena páskou, aby do ní lidi nelezli. Jdu se projít popláži a nohy mi umrzaj, jak je voda ledová. Na pláži je i takové malé přirozené jezírko z mořské vody, dobré pro děti, ale Vanda se byla smočit v něm smyšlenkou, že tambude teplejší voda a ne. Nebyla. Nějak se nám tu nelíbí. Jdeme k autu a vybíráme další západní pláž. Ačkolijsme už téměř umysu svatého Vavřince, cesta začíná ještě směrem k němu. To je divné, nepamatuju si další odbočku. Ale je tam. Silnice tak na jedno auto, Potkání dalších znamená zajet hodně ke krají a nechat druhé auto projet. Najednou se silnice špatné kvality mění opět v naši známou nezpevněnou prašnou cestu. Sakryš. Dokonce i roleta. Drkotáme furt dál, lidí je tu podle potkávaných aut dost, tak tam asi něco bude. Dojíždíme na místo, parkuje zde řada aut a navigace říká "tady prudce doleva a dolů z kopce". To už odmítám. Opět - nevím, jak to tam vypadá, auta parkují nahoře....to dojdeme. Došly jsme a dole potkaly parkoviště. Dalo by se to sjet, netuším moc, jak by si naše dýchavičné XP poradilo s cestou nahoru. Každopádně když se otevřel pohled na moře - jsme nadšené! Totální divočina, surfařů ráj a pořádné vlny. Pláž tu ovšem vlastně není. Všechno omívá voda, hloučky surfařů jsou rozložené na kamenech na úplném konci pláže. Je to tu těžká pohoda, skupinku grilují, posedávají a ve vodě samozřejmě jezdí. Procházíme se po pláži, do vody už ani nemáme tendence lézt, je stejně ledová, jako ta na pláži vedle. Ale stojí za to, je nádherná.
Ponějaké době se sbíráme, a vyrážíme zpět k autu a do městečka. Doma už máme nastěhované kufry v našem pidipokojíku. Sprchujeme se a vyrážíme hledat něco k jídlu. původně vybraná restaurace nás moc neoslovuje a jdeme dál. Potkáváme o kus dál další, kde mají paellu. Dokonce i vegetariánskou, ale nakonec bereme tu s mořskými plody. Tak výborné krevety jsem ještě nejedla. I další kusy mořských potvor jsou dobré, ale krevety jsou top a navíc je Vanda nechce :)
Pak už jen domů a do postele.
Žádné komentáře:
Okomentovat