03 Lipton seat

Včera jsme si původně objednaly snídani na sedmou hodinu, ale hned jsme ji vlastně zrušily. Vlak nám totiž jel hodně brzy. vstávaly jsme v 5:45 a hned utíkaly na vlak do Haputale. Cílem bylo místo Lipton seat a prý když se tam dorazí brzy, je nádherný výhled. No jo. Jenže ono je brzy a brzy. A "brzy" je dost všeobecný pojem. Takže přijel vlak, my nasedly a jely cca hodinu 25 km za 50 SLR na osobu, což je asi sedm korun. Pak, informovány, že je nejlepší přesednout na autobus, jsme odmítaly nabídky tuk-tukářů a hledaly autobusovou zastávku. Jenže. ono ne každá zastávka na Srí lance je označená. Protože, jak jistě už víme, turisté autobusy nejezdí (a místní vědí). Snažily jsme se zeptat dvou školaček, ale ty utekly. Tak jsme oslovily policii. Policisté nás nasměrovaly, ale stejně jsme zastávku nemohly najít. Až nějaký školák nás poslal zase zpátky a tam autobus stál. Takže jsme nastoupily a za 30 SLR jsme jely krkolomnou cestičkou jen tak pro jeden autobus - přesto se na ní často vešly autobusy dva. Autobus měl konečnou snad v nebi, u čajové továrny. Vystoupily jsme a protože všude chybějí ukazatele, netušily jsme, kde Lipton seat je. Ale cesta byla jediná, my opět hrdinně odmítly tuk-tuk a začaly stoupat. Po poměrně dlouhé cestě jsme potkaly turisty, kteří šli dolů. Takže jsme se ptaly, jak je to daleko. Odpověď překvapila - prý asi sedm kilometrů. Ha. Zrada.
Takže jsme si stoply nejbližší volný tuk-tuk a usmlouvaly cenu z 500 SRL na 400. Jako víme, že smlouváme asi o 14 korun, ale je to už takový sport.
Tuk-tuk nás vezl překrásnou krajinou furt výš a výš k nebi a zastavil před vstupem do oblasti Lipton seat, kde se platí vstupné 100 SRL (15 korun) na osobu. Od brány je to k Lipton seat asi kilometr. Ten jsme šly neskutečně dlouho, protože jsme se pořád kochaly výhledy na čajové plantáže. Takže když jsme vylezly až nahoru k lavičce sira Liptona ... nebyl lautr nic vidět. Celý výhled byl v mracích.
No dobře. Ale protože kde jinde si dát čaj, než na vyhlídce sira Liptona (a on tam prý opravdu sedával a kochal se výhledem. Takže jsme si daly čaj a malou snídani (placky s chilli a smažené něco, co vypadalo jako koblížky, ale bylo to z kukuřice a nevím, čeho). Seděly jsme tam a kochaly se výhledem, jaký by mohl být a v tu chvíli přišli dva francouzi také na čaj. Muž se ptal po toaletě. Odpověď ho ale nepotěšila. Záchod je u vstupní brány, tedy asi kilometr dolů :-D
Pak se ale domluvili, že pokud chce jen čůrat, může skočit za roh :)
Po čaji jsme se vypravily dolů a byly jsme rády (hlavně já) že jsme k vysmívanému záchodu uprostřed čajových plantáží došly. Postupně se začalo zatahovat víc a víc, až začal regulérní slejvák. Naštěstí jsme dnes byly polovybavené. Vanda deštník, já pláštěnkové pončo, abych chránila i fototechniku. Jenže už máme mokré jedny boty, dnes namočíme druhé a tím jsme s výlety skončily. Nic neschne jak je vlhko a tak se Vanda rozhodla si boty sundat a jít jen v ponožkách. Tak ušla asi 4 km, zase zpátky k autobusu. Její obutí - neobutí udivovalo i místní, kteří jsou zvyklí chodit bosky. Paní v autobusu se s námi dala do řeči .- takže víme, že má tři dcery a jednoho syna, ale ten je bohužel ženatý, tedy si nemůže vzít žádnou z nás a odjet za lepším životem do země, o které paní ani neví, kde leží.
Na vlakovou zastávku jsme dorazily asi s hodinovým předstihem. Vlak zpátky do Elle byl tentokrát nacvaklý docela dost.
Po příjezdu do našeho bydliště jsme si skočily rovnou na večeři (u nás v domě nevaří úplně úžasně) a tentokrát jsme si vážně pochutnaly na něčem v banánovém listě a na rýži se zeleninou na druhém talíři. Na pokoji jsme pak zjistily, že špatně splachuje záchod a opět nám vypadl adaptér ze zásuvky, přičemž umístit ho do zásuvky je dost složitý proces, který neovládáme. Takže když přišla paní nám vyřešit problémy, už jsme na ní nahrnula všechno....že je tam vlhko (celá mokrá zeď), že nám nic neschne a že to tam smrdí. Takže nakonec nás paní přestěhovala do pokoje, který jsme vlastně měly booklý hned od začátku (třílůžkový s výhledem - bookovala jsem třílůžkový, protože na booking.com jiný k dispozici nebyl). Ovšem - smrdí to tu taky :-D
Chápu, že prší a tak,ale máme mokrých víc a víc věcí, včetně všech bot a není to úplně ideální stav. Tak uvidíme, co zmůže puštěný větrák do rána...