Ráno jsem se probudila pod vymetené nebe a výhledem na hory v plné viditelnosti. Zákon schválnosti, když odjíždím.
Ke snídani jsem dostala polévku, zaplatila jsem bydlení a dostala jako dárek náremek. Ten co chodí děti všzde nabízet. Představte si kus stužky, na kterou je jehlou navlíknutá bavlnka na zavázání. Jako proč? Fakt nemohou tedy vyrábět něco, co by lidi chtěli? Třeba včera jsem myslela, že mají popruhy na mobil. To bych si i koupila (pak jsem zjistila, že je to čelenka). Co s tím vším dělají by mne zajímalo, protože každá ženská tam ve volném čase šije jako najatá :-D
No nic, pobrala jsem svých pět švestek a vyrazila k autobusu. Dojela jsem asi v 10:10. Instrukce zněly, že mám být na místě v 10:30. Zašla jsem si tedy vyzvednout peníze a koupit kafe a když jsem se vrátila, vlastně se zjistilo, že už jsem měla být v autobuse. Navíc mi pán ukázal "jdi támhle" a tak se ptám jestli do toho růžového. Prý ano. Tak nakonec ne, byl to ten žlutý!
No konec dobrý všechno dobré. Ono bus zařizovala agentura, která v Ha Giang organizuje tour, takže jsem měla jen sporadické instrukce.
Ale jelo se docela dobře. Ty ležící autobusy bych brala na dojíždění do práce. Hlavně ráno, ale bodly by i odpoledne :-D. Občas byly trochu překvapivé záchody, ale OK.
Dorazili jsme na autobusové nádraží, tam nás vyhodili z autobusu takovou rychlostí, že jsem si strhla svůj strup na koleni. Jupí. Nahnali nás do čekárny a čekalo se. V Sa Pa bylo příjemných 23 stupňů a Ha Giang nabízel nepříjemných 33 a déšť a obecně počasí na další dny nabízí jen setrvalý déšť. Mám z toho trochu obavy už dvě noci, řešila jsem jestli to neodpískat a kdybych věděla, co mne tu čeká, asi sem fakt nejedu.
To nás totiž přijel odvézt menší autobusík. OK. Zastavoval různě po cestě, mně se nikdo na nic neptal. Super. Kolem kanceláře, kde jsem myslela, že má firma sídlo a poblíž které jsem si objednala hotel, jsme jen prosvištěli. A dojeli o víc než kilometr dál. Ani mi nikdoneřekl, do jakého patra jet výtahem. To jsem tak ohadla podle nejčastější zasávky. Tam zmatek nad zmatek, kdosi mi naskenoval pas, pak mne odvedl do společné ložnice a až tam jsem měla možnost mu říct, že ne, že tam spát nechci a že mne fakt štve, že neposlali žádné instrukce. Co mi to bylo platné.
Že mám přijít ráno na snídani.
Grrh. Tak jsem alespoň napsala rozčarovanou zprávičku přes whatsapp, ale co už. Zrušila jsem původní hotel, ale nejbližsí volný byl 500 metrů. To by šlo, kdyby zrovna nezačalo pršet. A tak volám taxi. Grab. 500 metrů za 12 tisíc dongů (možná 9 korun), tojde. Objednávám, přijímá a když je poblíž, pípne zpráva že Grab změnil cenu na 35 tisíc dongů. A že pokud souhlasím, tak přijede. Nesouhlasím a nutím ho to zrušit. Nejsem včerejší, vím že to není jen tak. Takže přijíždí.
Dávám batoh do kufru a trochu přemýšlím, zda to udělat, ale jo. Otevírám zadní dveře a tam sedí dvě holky a nenechají se rušit a dál si tam něco šmodrhají. A že prý počítají peníze. Vůbec nechápu, jak s ním mohly přijet a co se děje, ale poklonkuju je ven.
Sedám do auta a jedeme. Jinudy, než mi ukazuje aplikace, ale to nevadí, třeba je to lepší cesta. Pak ale začne blbě zatáčet, až zastaví v divné uličce s tím, že jsme tam. Říkám mu že ne, ukazuju to na mobilu. Furt si ho chce brát,a le sorry, to bys nemohl být divnej. Nedám. Tak chci ukázat ceduli hotelu. Ta tam logicky není. Tak popjede kus dál, zase znova to samé, že jsme na místě. Ptám se ho, co je za taxikáře, že nezná své město a naviguju ho podle mapy. Dojedeme k hotelu, vystupuju a dost posměšně mu říkám, že nemá zač :). Kdo sleduje korejské filmy ví, jakým tónem říkají něco, co se překládá jako "ty malej zmetku!". Tak přesně to mi zaznělo za zády. Hm, asi chlapík blbě nese, že jsem v tom městě poprvé a ještě mám ve všem pravdu. Blbý. Tak dostal i blbý hodnocení.
Ubytuju se a jen hodím věci na pokoj a jdu se najíst a koupit repelent. Ten jsem nakonec sehnala v lékárně, tak jsem si rovnou koupila větší náplast na koleno.
Pak jsem potkala klimatizovanou burgrárnu, tak jsem si zase za pražskou cenu dala burger. A že prý za dobré hodnocení pití zdarma. OK. Bylo to dobré, proč ne. Ukazuju hodnocení, dostávám pití zdarma a hle - při placení se pán "spletl" a vrátil mi o 100 tisíc méně. Taková hloupá chyba! Tak holt bude hodnocení změněno, no.
Následující dny s sebou neberu notebook, takže blog bude nějak hromadně až potom. Pokud odjedu, čekám že tam zítra bude hroznej chaos a těžko říct, zda ho vydržím.
Žádné komentáře:
Okomentovat