Ráno jsem si objednala snídani (vajíčka a toust) a v klidu dlouze posnídala. Není kam spěchat, dnes jsem celý den na vodě vlastně bez programu.
Po snídani jsem si chvíli četla, ale horko bylo velké. A tak jsem nakonec do vody hupla. Teplá jak kafe. Doplavala jsem asi doprostřed zátoky a tam jsemzjistila, proč tu neplavou výletní lodě. Je tu mělko. Uprotřed jsem se klidně psotavila. Nechtěla jsem být ale ve vodě dlouho, přeci jen bakterie tu určitě jsou v dost velké míře a já mám otevřenou ránu. Doplavala jsem tedy zpátky a tady jsemzjistila, že vyhoupnout se na molo bude trochu složitější. Jsou tu sice schůdky, ale vlastně začínají až u hladiny. Není to problém, ale oprvní schod jsem se opřela kolenem a tím jsem si strhla ten pokus o strup, co tam byl. No nic, omyla jsem to čistou vodou, otřela krev a za nějakou dobu jsem zjistila, že jsem si asi pomohla, neb se koleno končně začalo normálně zatahovat. V tomhle ohledu je tedy škoda, že jsem si nestrhla větší kus strupu.
Pak už jsem ale do vody raději nešla, Seděla jsem v křesle a četla si nebo pozorovala okolí. Dnes také odjeli hosté, takže jsem chvíli zůstala na molu sama. první se dovlekli nějací angličané, ale ti to okoukli a hned zase odjeli. Úplně jsem to nepochopila, najali si místní člun za 700 tisíc dongů a jeli na pevninu, aby se pak odpoledne znovu vrátili i s batohy. Další se přikodrcala ještě nějaká vietnamská rodina a zase tu bylo lidí docela dost.
Dopsala jsem taky blog a po obědě jsem pokračovala v zajetém režimu čtení. V jednu chvíli jsem usoudila, že bych to mohla proložit nějakou akcí a sedla jsem si do kajaku s myšlenkou, že si projedu zátoku. Jenže. Jenže se nějak změnily proudy a já veslovala ve vodě plné bordelu. Komplet všeho bordelu. Já tedy nevím, AI se nechala slyšet, že by to mohly být i trsy planktonu, každopádně ne, že bych si dělala o rybářské vesnici tady nějaké iluze. Voda ze sprchy i umyvydla jde do zátoky přímo i u nás v hotelu a jak se nakládá se záchodem snad raději nechci vědět.
Takže jsem na kajaku vydržela tak možná tři minuty než jsem to vzdala, vrátila se zpátky k molu a vylezla zpátky do bezpečí místních prken. Pro jsitotu jsem si koleno zase umyla čistou vodou, ale začíná vypadat fakt lépe. Až překvapivě.
Večer jsem pak pozorovala, jak se stmívá a jak pán naproti v nějakém z místních domů zase ladí své karaoke a dopřává zátoce kulturní program. Zítra odjíždím. Ne daleko, jen tady na pevninu.
Je lepší jet na plavbu Ha Long Bay nebo využít ubytování jako je tohle? To je těžké. Plavby v zátoce Ha Long jsou těžce turistické, bývají narvané loděmi. My to minule s Wandou obešly volbou plavby vlastně tímto směrem. To jsme tu byly tři lodě. Je hezké plout mezi skalami,a le program je dost organizovaný a napěchovaný. Hotel takhle uprostřed zátoky je klidnější volbou, jen statickou a bez organizované činnosti. Možná by bylo fajn, pokud někdo na plavbě nebyl, pobyt doplnit alespoň denním výletem po zátoce, protože pohled na skály vystupující z moře je fakt jedinečný. Ale rozhodně je hotel tohoto typu zajímavým zážitkem. Žijete (skoro) jak místní. Jen máte klimatizaci, hezkou postel a sportovní vybavení. I to špinavé moře bylo za pár hodin zas v pohodě. Není to nadlouho, ono pobyt na pár metrech čtverečních začne být po něšjaké době otravný, ale výhledy jsou jednoznačně skvělé. Myslím že to za to stálo.
Žádné komentáře:
Okomentovat