Dopoledne jsem se ještě plácala u hotelu. Check-out byl do jedné, check-in v novém hotelu od dvou a tedy nebylo kam spěchat. Jsem si myslela. Ale už na devátou se na náš plovoucí hotýlek nalodila najdnou děsná salakvarda vietnamců. Bylo jasné, že tam nebudou bydlet, protože by se nevešli. Bylo jich dobře 14 plus děti. Hned se tam usadili jako doma, děcka začala řádit na vodě a bylo po klidu. A tak jsem si sbalila a na dvanáctou jsem zaplatila a odjela. Systém platby za loď jsem nepochopila. Platilo se 300 tisíc plus 120 tisíc na cestu na hotel. Cestu zpátky jsem měla jejich vlastním motorovým člunem za 80 tisíc. Divné, ale nesnažím se to chápat.
Z přístavujsem přešla do hotelu a hned jsem dostala pokoj, takže paráda. Trochu jsem se pod klimatizací zase odpařila z vedra a pořešila některé důležité věci jako třeba nákup výletu, nákup jízdenky do Hanoje, výběr prádla co dám vyprat...
Ono totiž Cat Ba zase nebyla úplně destinace snů první volby. To byly ostrovy kus dál k čínským hranicím. Ale - nikde tam nebyl volný hotel. Prý začaly prázdniny a tak je všude plno. A tak jsem jela sem. O to víc nechápu prázdné pláže. No ale jak už jsem říkala, vydlím sice s krásným výhledem, ale blbě a dost daleko od města. 15 minut po rovině není to samé, jako 15 minut ve vražednémhorku a vlhku do kopce. A tak jsem to vyřešila nákupem lodního výletu. Lodě můžu, tak proč ne. Zejména když za jednu cenu nabízí i večerní plavbu. Takové 2 v jednom.
Poté, co jsemzařídila všechnopotřebné jsem se vypravila do města obdivovat stavební pokroky v zátoce. Ještě před rokem hned u silnice ve městě bylo moře. Teď už je zasypané a stojí na něm druhé město. Doslova. Ohromné, velké, město unifikovaných domů pro turisty. Čirá hrůza. Vlastně nevím jak je to možné, když je oblast pod ochranou UNESCO, ale kdo by se tím trápil. Naprosto obří prostor se tam zastavuje fakt megalomanským projektem s přístevem, umělou pláží a já nevím čím ještě. Hrozný.
Každopádně jsem došla k pláži číslo tři (jsou tu tři plážičky, vtipně označené jedna, dvě a tři) a vydala se po chodníčku nad útesy k další pláži. To je hezká cesta s mnoha výhledy na skály trčící ze zátoky, jen není moc dlouhá. Ale vlastně dobře, protože už jsem zase byla spařená a tak jsem zapadla do klimatizované kavárny. Otevřu mobil a nestačím se divit. Včera jsem totiž zjistila, že můj hotel v Hanoji trošičku kecá. Ono z minulých zkušeností s Wandou víme, že v Hanoji je dobré mít v hotelu bazén. A podle toho jsem hotel vybírala. Takže jsem nešla do "našeho" osvědčeného, ale vybrala jiný. A měla pocit, že cena odpovídá tomu bazéu. A včera zjistím z recenzí (ano, měla jsem je číst dřív,a le nějak nebyl čas), že bazén v hotelu není. Že je v jiném hotelu cca 300 metrů daleko. Ale naprosto nikde to v popisu u hotelu popsáno není a mezi fotkami se tak producírují fotky bazénu jakoby nic. A tak jsem se trochu naštvala a napsala na podporu bookingu, že to považuju za podvod. Že jsem filtrovala hotely s bazénem a že není komfortní mít bazén v jiném hotelu a že tak jsem to nechtěla. A co že s tím budou dělat, když mám rezervaci, kterou nelze stornovat. No a jak tak sedím v kavárně, vidím mail od booking, že se mi hotel ozve. A ozval. A že prý mi zajistí rezervaci v tom jiném hotelu. Takže jsem se ujistila, že za stejnou cenu. Zatímco já měla booklý hotel tříhvězdový, ten hotel s bazénem je pětihvězda. Pokud to klapne, budu asi spokojená :) i když je o trochu dál na trochu horším místě.
Tak jsem ještě z kavárny zavolala Wandě abych jí to hned zatepla sdělila a nemusela to vypisovat do zprávy. A pak už jsem se pomalu vrátila do hotelu.
Odpočinula si a večer vyrazila na večeři. Tady hned vedle vytáhli stoly a vypadalo to docela dobře, tak jsem tam hned zabočila, ale ouha. Sednu si ke stolu, paní přinese jídelníček, a apak že si mám přesednout. OK, s tím nemám problém, dokud nevidím, že tahá malinký stoleček. Tak jí říkám, že chci normální stůl, ale ona vrtí hlavou. Tak nic no. Prázdný podnik ale paní má problém (mmch podnik není nijak plný ani když se vracím). Tak šoupu hodnocení na google, protože to je tak jediné co můžu a jdu směrem k přístavu. Končím v restauraci na vodě. Trochu jsem nespokojená že jde o mořské plody,a le nakonec vybírám makrelu v rajčatové omáčce a výsledek mne tedy uchvátil. Byla naprosto výborná.
Už si jen kupuju vodu a jdu spát, na zítra si budu muset nařídit budík, protože vyjíždíme už v osm.
Žádné komentáře:
Okomentovat