Thajsko - den třetí, Bangkok

Jak se večer ukázalo, bylo už pozdě řešit výlet, který by navíc znamenal vstávat brzy. My byly unavené k smrti a vstávat někdy před šestou bylo to poslední, do čeho by se mi chtělo. A cestovat místní dopravou taktéž. Takže jsme výlet odpískaly s tím, že ráno uvidíme co dál. A tak se stalo, že jsme zase na snídani došly kolem půl desáté (snídaně se podávají do desíti a personál pak furt chodí upozorňovat, že už bude konec). Dneska byla mimo jiné i rýže se sladkokyselou omáčkou. Moc dobré, i když snídat rýži mi přijde trochu divné...

Po snídani jsme se pobalily a vyrazily za hotel do uličky na masáž. Vanda si vybrala thajskou a já masáž zad. Spokojené jsme byly obě, i když Vanda říkala, že si to paní asi blbě rozvrhla a tedy se protahování nohou věnovala víc než zbytku těla. Ale i tak to bylo fajn, za 200 báthů na osobu a 45 minut.

Po masáži jsme přeběhly do metra a dojely k obchodnímu centru Terminal 21. Prošly jsme si ho, koupily si japonský sýrový dortík a Vanda se postavila do ukrutné fronty do obchodu Pop star. Tak dlouho jsem mrněla, že tam nechci, až to vzdala (taky proto, že potřebovala na záchod :-D

Vyšly jsme ven a ve vedlejší ulici měli v jedné kavárně prodávak galonové kýble bubble tea. Internety toho jsou plné. No jenže smůla. I když je poslední zmínka z ledna, tak teď už galonové kýble nejsou. A tak jsme si daly jen normální bubble tea (v mém případě bubble kafe) a chtěly dle plánu zavolat taxi a nechat se odvézt asi 5 km k řece s tím, že se povozíme po řece místními loďkami. Jenže smůla. Grab byl nesmyslně drahý už od pohledu a Bolt měl sice docela přijatelné ceny, ale stále nedostupné. A když už dostupný byl, stejně to nakonec dopadlo tak, že řidič zakázku nepřijal a začalo hledání nanovo. Zkusily jsme i taxikáře přímo na ulici, ale nezájem. Jen jeden nabízel svezení za 400 bathů a to jsme zase neměly zájem my. A tak jsme nakonec zase sedly na metro s tím, že loď tedy nebude. Dojely jsme pobíž mrakodrapu a zbytek došly.

Mrakodrap celý vypadá jak z oblíbené hry Minecraft.Není to nejvyšší mrakodrap kde jsme byly, ale je zajímavý. Vyhlídková plošina je mírně nad úrovní Eiffelovy věže v Paříži. Vyjely jsme výtahem, který po vzoru jiných mrakodrapů má ve výtahu animaci - tady ale neukazuje jak jedete ve výšce nad městem, ale podivnou kreslenou jízdu tuk tukem. Nic zajímavého. Přistanete v patře, které je zasklenou vyhlídkovou plošinou - i s barem a sedačkami a dokonce i povalovacími bagy. Takjsme si také na chvíli lehly a daly si matcha latté a pomalu jsme čekaly na západ slunce.

Po nějaké dobš jsme vyjely jezdícími schody o patro výš a pak proskleným výtahem asi o tři patra výš - na otevřenou plošinu také s barem a sedadly umístěnými směrem práve na západ slunce a taky s hlavní atrakcí - prosklenou podlahou. Tam se tedy vypravila jen Vanda a měla trochu problém si uhájit svůj kousek prosklené podlahy na několik fotek. Pak už jsme jen pozorovaly západ slunce, hemžení lidí a poslouchaly výkon DJ, který pouštěl k západu slunce (podle nějh) tu ideální hudbu.

Pak už jsme jen sjely zase výtahem dolů a ven musely projít obchodním domem. Šikovný obchodní tah. I Vanda se chytila a koupila si nějakou kosmetiku. Prý je u nás za asi 3 stovky, Tady ji měli za 100 bathů, ale dali k ní 30% slevy a pak ještě pleťovou masku. Ten kauf se prostě vyplatil :)

Pak jsme se znovu pokoušely objednat si taxi ale stejně bezúspěšně. Taxikáři na ulici se hrozili, že taxametr je sprosté slovo a bolt hlásil nedostupné vozy a případně si připlať a počkej 20 minut. Jenže za tu dobu už dojdeme k metru taky.  

U našeho hotelu jsme nejdřív na ulici ochutnaly pažitkové buchtičky a nakonec se dovlekly až do zaplivané uličky a objednaly si klasicky Kra Pad Tao, jen Vanda s krevetami.

Jak jsem si původně myslela, že vše hezky organizuji a zítra ještě něco uvidíme, tak zjevně ne. Očekávám, že opět budeme dlouho spát a pak podobně dlouho shánět taxi, které nás odveze na letiště. Zítra totiž s Bangkokem končíme a letíme k moři.