Musím říct, že lépe se mi spalo v Bangkoku. První noc na Koh Samui jsem se dost budila a Vanda měla ještě dozvuky krevet z Bangkoku, takže také v noci trochu ponocovala.
A ráno na snídani přišlo trochu zklamání z jídelny, která je otevřená a bez klimatizace. A to v tomhle horku člověk úplně nechce. Plus asi jak není hotel plný, tak jsou použity náhradní chladící vitríny, menší a tak je trochu náročné se k jídlu probojovat. Ale jinak klasika snídaně jako v Bangkoku - takový mix asijské a anglické snídaně.
Po snídani jsme si vzaly plavky a hurá pod slunečník k moři. Moře je dostatečně hluboké, takže můj strach z odlivu je pryč a my trávily celý den u moře. No u moře. Spíš v moři. V tom horku v podstatě nešlo být na lehátku, ač pod slunečníkem. Později odpoledne jsme si daly v restauraci club sendvič místo pozdního oběda a nějaké pití. Pak jsme začaly řešit, co dál. Vanda objevila, že tu žijí růžoví delfíni. A my začaly hledat možnosti tour. Nakonec se nám ozval nějaký pořadatel zájezdu s lákavou nabídkou. Prý zájezd stojí běžně 1900 bathů na osobu, ale on nás vezme za 1500. Aha. Screenshotem jsme ukázaly nabídku za 1300. Přišla dost zajímavá odpověď - že on tedy nabízí 1400, ale je to jeho poslední nabídka :-D
Já se královsky bavila, Vandu to dost rozčilovalo :) Ono je to tu tak se vším. Ještě se ten člověk nakonec urazí, že si nikdo nestěžuje, jen my. Nezbývá opět jen konstatovat, že jedině dobře, že nejsme na vraždícím ostrově.
Nakonec jsme si tedy výlet objednaly přes internet.
Prohlížely jsme i možnosti na zítra, ale opět - sloní útulek nabízí program péče o slony, ale za 3000 bathů ?! Mne tohle dojímá. Evropské ceny v Asii.Plus jak je horko, nechce se mi vůbec nic. Mám pocit, že jsou to galeje a ne dovolená :)
Když zapadlo slunce, tak jsme se osprchovaly, umyly si vlasy a vyrazily po pláži na noční street food market. Jenže zase špatně. Jednak je tu divný písek, takový hrubý asijako ve Španělsku na Costa Brava. Po něm se špatně chodí. A pak - je to tu hotel na hotelu, cesta na pláž skoro žádná. Nakonec jsme prošly na ulici, ale k jídelnímu trhu to furt bylo víc než kilometr. Ono se to nezdá, ale v tom vedru je to vražedné. Plus se zkuste do vedra namazat pantenolem. Dělá to pak neuvěřitelné věci na pokožce :-D
Takže když jsme viděly první stánky s jídlem, food market jsme vzdaly. Vybraly jsme si Pad Thai a usadily se k jídlu. Načež jsme zjistily, že hned vedle nás je soustava barů, uprostřed kterých jsou tyče a holky, které se chystají k vystoupení. Vanda si je odborným pohledem zkušené tanečnice pole dance změřila, a suše konstatovala, že maj ty tyče blízko a že se pokopou a že to není pole dance, ale gogo tanečnice.
Tím naše exkurze do nočního thajského života skončila. Jen jsme si tedy ještě jednou zkusily objednat smoothie. Sedly jsme si ke stolu a čekaly, až bude hotový a v tu chvíli se Vanda otočila. A povídá "chceš vědět, jak ti připravují passion fruit smoothie"? Asi jsme nechtěla, ale stejně jsem se to dozvěděla. Takže to se tak vezme krabicový džus, dá do mixéru s ledem a je hotovo.
Takže se na nebohou thajku Vanda zase vrhla. Thajka vlastně nechápala o co jde. Ano, jasněže tam dala džus, ty jsi snad chtěla ovoce??? No takže jsme tam smoothie nechaly a šly domů. Vanda vytočená doběla, že natáhnout se nás snaží všude, ale tohle je extrém a že jim vůbec nepřijde divný nám všechno prodávat vlastně za ceny našich supermarketů nebo i dráž. Takový malý Zanzibar v Asii.
A tak to skončilo tak, že náš nejoblíbenější obchod bude fakt 7/11. Tam jsme si koupily ledový čaj a dostaly jsme přesně to, co jsme očekávaly.
Taky jsme si koupily balení 99% aloe vera a tím si mažeme spáleniny od sluníčka. Pantenol se do tohoto počasí moc neosvědčil. A ano, množné číslo je správně. Vidím to snad poprvé v životě, ale Vanda je kvalitně spálená. Zajímavá věc.
Žádné komentáře:
Okomentovat