Ráno pabalíme vše nakoupené do batohů a řešíme, co se snídaní. Kvůli včerejšímu výletu nemáme tentokrát zaplacený pokoj se snídaní, ale nakonec se rozhodujeme snídani v hotelu za nekřesťanský peníze zaplatit. Mohly jsme jít kamkoli na ulici, ale horko volalo "snídej v klimatizovaném hotelu". A tak jsme daly závratných 500 báthů za obě za snídani.
Pak jsme dobalily, hodily batohy u recepce do úschovny a vyrazily za roh do drogerie. Tu měla Vanda vyhlédnutou a to proto, že se tu dají najít kousky i korejské kosmetiky ještěpořád za dobrou cenu. A tak jsme povybíraly, až došlo na placení. Vanda už předem hlásila, že to bude problém,protože bude požadovat její založení členství přátel drogerie pro 10% slevy. Ale jaký to bude problém asi nečekala ani ona. Prodavačka vše namarkovala, ale neuměla mluvit, tak zavolala manažera. A začalo to. Vanda mu vysvětlila co chce, on že OK, ale že členství stojí 50 báthů. OK, furt se zdálo, že se to vyplatí, takže jsme zaplatili a dostali číslo členské karty napsané na papírku. Ale sleva byla jen 5 procent, plus tedy velká sleva byla na krémy, které jsme koupily v akci "kup tři a zaplať skoro jako za jeden bez akce". Vandě to ale nestačilo a tak sedohadovala dál. Dokonce manažer volal výš, Vanda to řešila dlouze se supervizorem, že na webu je nabídka 10 procent plus uvítací bonus 8 procent. Já mezi tím, protože to bylo fakt dlouhé, chodila po drogerii a občas něco objevila a přihodila k nákupu :). Vanda furt neměla dořešeno. Supervizor nakonec odsouhlasil Vandě (po její registaci přes web do systému), že má pravdu a slíbil jí, že vedoucí dá 10% slevu. Ten to ale po dlouhém hledání slevového kódu (kdy jsme i myslely, že sedí vzdadu v kanclíku a usedávě pláče)pojal po asijsku. Začal dělat, že tam nejsme. To Vandu ale naštvalo ještě víc. A pjala to po svém, protože náku za tisíce bathů fakt chtěla. Zaplatily jsme (spočítaná 5% sleva nakonec nebyla ani těch 5%) a aninebyla ze všeho zboží (to mnou dohozené nezahrnovala) a Vandy plán zní prát velkou stížnost. Drogerie je totiž velký řetězec. Ústředí v Londýně. A Vandě nestačí velká úspora ze krémy, chce svých 10% :-D. Tedy to ještě bude hodně zajímavé....
Každopádně jsme po nákupu plánovaly masáž. Vanda chtěla zkusit jiný salon než minule, a tak sjme zapadly náhodně do prvního salonu který jsme potkaly a vyžádaly jsme si hodinovou masáž (Vanda opět thajskou, já záda a ramena). Dokonce původná cenu 250 bathů za osobu usmlouvala na 200. Masáž mně osobně přišla lepší ta první, kteoru jsme absolvovaly, Vandě tahle. Překvapivě tedy platí to samé co v Praze, záleží hrozně na každé jednotlivé thajce. každá masíruje trochu jinak. Ale zklamaná jsem nebyla ani já.
Než jsme se namasírovaly, začalo hodně pršet. Naštěstí jsme nebyly daleko od hotelu, tak jsme to přeběhly poměrně i suchou nohou. Využívaly jsme různé zástěny prosti slunci u obchůdků. Vzaly jsme si batohy, zavolaly taxi, ale ouha. Ceny nám začaly růst před očima, asi právě kvůli dešti. Nakonec jsme urvaly taxi za závratných 400 bathů,a le musíme říct, že pán byl nejlepší taxikář, kterého jsme měly. Takhle by to mělo fungovat. Zeptal se jestli pospícháme, jestli má jet s příplatkem po dálnici, a když jsme řekly že ne, jel v pohodě mimo dálnici bez požadovaného příplatku.
Na letišti jsme utratily zbylé peníze za drobné občerstvení (ano, zbylo nám Vandou na masáži uškudlených 100 bathů - já jí říkala, že to nemá smysl), koupily jsme si poslední thajský čaj a už se letělo. Let 2,5 hodiny a byly jsme v Singapuru. zajímavé bylo, že první po příletu nám hned u gate zrentgenovali příruční zavazadla. Pak jsme si vyřešili příletovou registaci on-line a prošly imigrační automatickou kontrolou. Všechno šup-šup. Vyzvedly jsme si batohy a sotva jsme je narvaly na záda, už byl u náspán, žeje zrentgenují také. No ale potom už to bylo poměrně snadné. Autobusem jsme dojely z terminálu 4 k metru, tam už sice nelze paltit lístky kartou, ale lze katrou platit přímo jízdu přiložením ke vstupnímu terminálu, dojely jsme do centra. Ubytovaly jsme se chvíly před půlnocí a už cestou bylo vidět, že je všude dost zavřených podniků. Vanda měla hlad, ale naštěstí naproti hotelu máme opět 7/11, takže ten obchod nás zachránil. Koupily jsme si vodu a dvě krabice s nudlemi, ty jsme si zalily na pokoji horkou vodou a večeře byla na světě.
Žádné komentáře:
Okomentovat