Dnes jsme vstaly brzy a dokonce někdy kolem půl deváté odcházely z pokoje k autu. Cílem byla snídaně zakoupená na americké verzi slevomatu. Byla dobrá. Obě jsme si objednaly omeletu, Vanda navíc ovocný talíř. Já navíc kávu, která je zde průběžně dolévána, což je skvělý vynález. Stejně tak to funguje s vodou. Pokud si někdo objedná k jídlu jen vodu, dostane jí sklenici s ledem a opět je průběžně dolévána a to vše zdarma...
Po snídani, která trvala dost dlouho a tedy naše původní časové plány přišly vniveč, jsme se vypravily směr Grand Canyon. Karel se s cestou moc nepáral a vlastně jen vytyčil směr. Na jedné odbočce jsme pak usoudily, že "asi tudy". Bylo to tak a dojely jsme. Grand Canyon je indiánské území a tedy v něm neplatí náš koupený celoroční vstup do národních parků USA a musely jsme zaplatit nové vstupné, což děsně rozčilovalo Vandu. K tomu jsme si koupily let nad kaňonem. Pilot byl srandovní, protože aplikoval schéma "jééé vy jste z Prahy, neznáte Jardu Nováka"...ptal se, zda známe jistého Poláka, když je to tam někde u nás. No, neznáme...
Každopádně ovšem byl let úžasný.
Pak jsme indiánským autobusem postupně navštívily turistickou zajímavost "postavili jsme vesničku jakože indiánský ranč", pak skywalk a pak další místečko u kaňonu. Skywalk si Vanda i prošla, já s díky odmítla a počkala jsem jí na pevné zemi. Přišla s tím, že to bylo hezké, ale zase ne až nějak úchvatné.
V každém případě jsme obě byly opět uchvácené tím, co jsme viděly a i rozlohou, kterou to zabírá. Není to jen velká díra v zemi, je to obrovská díra v zemi a asi žádná fotka to nedokáže vykreslit...
Než jsme objely všechny krásy kousku kaňonu, byl už skoro večer. Po návratu jsme se navečeřely opět v hotelu a jeho restauraci z padesátých let :-D a .... nastal skoro konec světa. jednoznačně prohlašuji, že Vanda není moje dcera.
Vyjely jsme výtahem do 106 parta našeho hotelu, jak je vzletně nazýván vrchol věže - na vrcholek světa. zatímco já vydýchávala tu výšku, Vanda už okoukla atrakce o patro výš a chtěla to jít zkusit.
Tak jo. Jsme ve Vegas.
Zatímco Vanda si užívala, já umírala hrůzou...
Naštěstí přežila a můžeme jít spát. Jsou skoro dvě ráno. Dnešek byl dlouhý. Zítra plánujeme veget u bazénu...
Žádné komentáře:
Okomentovat