OSLO

Cesta začala legračně. Nejprve byly problémy se zavazadlem. Letíme s jedním kufrem, který je jako matrjoška - skrývá kufr druhý. Převážení v Lounech ukázalo 22 kg. Letenka dovoluje kil 15, ale členství mezi přáteli ČSA mělo tuto váhu navýšit zdarma na 23. Potud teorie. Praxe vypadala jinak. Paní pátrala v PC, nevěděla, telefonovala, pátrala, telefonovala...už to vypadalo, že matrjošku rozebereme a hezky odbavíme dva kufry ve správném limitu, jenže to by znamenalo problémy při cestě zpátky...
Nakonec paní vše vyřešila s tím, že jí systém sice ukázal platbu, ale to že nemá řešit, Prý příkaz nadřízené. Takže zas netušíme, jak to bude cestou zpátky. Asi veselé...
Pak už se odehrávaly jen drobnosti - Vandu si vybrali pro kontrolu zavazadel, ale Vanda byla bez zavazadel, takže kontrola nebyla vykonána, tak jí alespoň prohlédli boty. Pak jsem si ještě popovídala s paní prodávající noviny, protože jsem cítila potřebu zastat se nebohého cizince, který si šel koupit brambůrky, držíc láhev pití, které koupil jinde. Paní logicky chtěla platit i pití pod heslem "každý je hajzl".
Po těchto radovánkách už byl čas nastoupit na palubu, kde jsme způsobily kolaps, neb paní, které měla sedět u okna si omylem sedla o řadu dál. Chvíli trvalo, než nám došlo, že to prostě neprohodíme a tak jsme paní usadily do uličky a samy se narvaly k okénku...
Pak už  netrvalo dlouho, my byly nad Berlínem a já popíjela kávu...
V Oslu jsme byly coby dup. Vyzvedly kufry, abychom je hned zase uložily do úschovny, koupily jízdenku na vlak do centra a vyrazily. Oslo hlasem kapitána hlásilo 16 stupňů, ale bylo příjemně. Navštívily jsme královský palác, Národní galerii, kterou si vydupala Vanda, přístav - ale bohužel už bylo hodně hodin a žádná výletní plavba fjordem už nebyla plánována. Pak jsme ještě navštívily pevnost a měly procházek tak nějak dost. Vrátily jsme se tedy na hlavní ulici a hledaly něco k jídlu, což nebylo snadné vzhledem k závratným norským cenám vlastně všeho. Našly jsme kebab. Výborný. Snědly jsme ho na lavičce u místní katedrály, prohlédly suvenýrárnu naproti a vypravily se zpátky na vlak na letiště.
Tady teď sedíme, snažíme se nějak vměstnat na křesla, která na první pohled vypadala ideální na spánek - ale nejsou - a rády bychom trochu pospaly do rána, než poletíme dál...