sobota 21. července 2018

Zion park

Budík jsme měly nařízený už na 5:40. Od šesti se v hotelu podává snídaně a kolem půl sedmé jsme už vyjížděly ke vchodu do Zion parku. Cesta trvala asi půl hodinky. Zaparkovaly jsme, přesedly na vláček, který turisty po parku rozváží (má to výhodu, že některé treky začínají a končí jinde a také je vláček na plyn, takže se do prostředí parku hodí víc). 
Vystoupily jsme na zastávce "Zion Lodge" s cílem dojít na Emerald pools. Jenže ním vážně štěstí nepřeje. Emerald pools byly uzavřeny. Tedy horní Emerald pool. Došly jsme tedy ke spodnímu, tam se otočily, a šly zase zpátky. Cestou zpátky jsme na cestě potkaly jiné turisty, zuřivě něco fotící na zemi. A byl tam poměrně slučně velký pavouk. Tak jsme si ho také vyfotily - tedy já ho vyfotila, Vanda stála v uctivé vzdálenosti, připravena utíkat. Cizí paní turistka do něj píchla klacíkem a pavouk nic. Tak usoudili, že je mrtvý. Já osobně si to tedy nemyslím. Netrvalo moc dlouho, než jsme na Emerald pool došly. Na té cestě nic nebylo a není pravděpodobné, že by na ní mezitím pavouk došel zdechnout. Myslím, že mrtvého jen hrál...
Každopádně ho pak Vanda obešla tak širokým obloukem jak jen to šlo a počkaly jsme na vláček s tím, že tedy chtě-nechtě změníme plány a vylezeme na "Angels landing". Tedy vylezeme. Dojdeme kam to půjde. Jedná se totiž o poměrně nebezpečnou cestu, která vede kolem strmých srázů úzkou římsou a to tedy není pro mě a rozhodně nechci, aby tam Vanda lezla. Má to tak někdo smůlu mít takovou matku...
Jenže okolnosti se změnily, tak OK, dojdeme kam to pujde. Nastoupily jsme na vláček a zastávkou "The Grotto", odkud se na "angel landing" vychází, jsme jen projely. Vystoupily jsme tedy na zastávce následující "Weeping Rock" a ptaly se, proč se na předchozí zastávce nezastavovalo. Dozvěděly jsme se, že je Angel landing zavřený a spolu s ním všechny cesty, které z dané zastávky vychází.
OK, když už jsme byly na weeping rock, rozhodly jsme se vyrazit na něj.Ta cesta není dlouhá, asi kilometr, takže poměrně rychle jsme byly zpátky a přemýšlely, co dál. Rozhodly se jít na Hidden trail. Cesta jen stoupala a stoupala a když už jsme byly skoro nahoře, Vanda začala trpět se svým kotníkem. Každopádně už jsme tam skoro byly, takže se vzchopila a šla dál. Za chvíli jsme ale narazily na rangery, kteří se ptali, kam jdeme. Když se dozvěděli, že na Hidden trail, sdělili nám opět, že je zavřený. Ale že můžeme na Observation point. Problém byl, že ten byl ještě další asi dva kilometry dál, stálého stoupání. Což Vanda už odmítla a já si byly vědoma toho, že zítra po ní chci tůru v The Narrows a že by nebylo dobré ji strhnout. Tak jsme to odpískaly, otočily se a sešly zase zpátky dolů.
Vláčkem jsme se pak ještě nechaly odvézt na vyhlídku "Big Bend" ze které je vidět hora "Angel landing" a "Velký bílý trůn". Pak jsme zase dojely zpátky k návštěvnickému centru u parkoviště. Ještě jsme se zeptaly na to, zda jsou otevřené "Narows" a dozvěděly jsme se že ano a že zítra by měly být ještě lépe schůdné, než dneska. Ostatní dnes zavřené cesty jsou zavřené proto, že je poničila bouřka a to docela hodně a neví se, kdy budou vůbec otevřeny.
Turistiku jsme tedy pro dnešek ukončily, cestou zpátky se zastavily v příjemné kavárně na kávu a sendvič a vrátily se do hotelu. Bylo poměrně brzy,a le na Vandu dolehlo ranní vstávání spolu s chozením v relativním teple. Lehla do postele a začala klimbat. Já se vypravila do hotelového bazénu, který jsme měla celý sama pro sebe. Asi po hodině mne to přestalo bavit a vrátila jsem se na pokoj. Začaly jsme s Vandou řešit co a jak a rozhodly se zajet pro večeři. Tady v hotelu nevaří a v okolí také nic moc není, takže to vypadalo na nějaký fast food. Nakonec jsme potkaly podnik Dairy Queen, nad kterým začala Vanda jásat, že mají skvělé zmrzliny. Vlastně proč ne. Zastavily jsme, daly napůl si zmrzlinu - jednu s Oreo, jednu s Reeses (je to vlastně něco jako Mc Flurry u McDonalds) a pak jsme si objednaly i hamburger s sebou k večeři. Tu jsme pak schroupaly v posteli u televize. Hodláme jít zase brzy spát, protože ráno opět vstáváme před šestou...








Žádné komentáře:

Okomentovat