Dnešní snídani jsme už pojaly v normálním duchu i vzhledem k tomu, že jsme plánovaly cyklovýlet Central parkem. Dojely jsme k Rockefellerově centru a za bílého dne ho v pohodě našly. Kousek za ním měla být naše půjčovna kol. Byla. Jenže se objevil malý zádrhel. Kole jsme si měly objednat 24 hodin předem. A ruská obsluha byla neoblomná. Prostě nepůjčí. Nebo půjčí, ale stornuje náš poukaz, my zaplatíme stejnou cenu a můžeme jet. Jenže to zas znamenalo mít ve virtuálním světě dvacet dolarů a nemít jistotu, že je uvidíme na účtu. Takže jsme dlouze přemýšlely, zkoušely obsluze vysvětlit situaci,a le ne, prostě ne. Tak jsme si nakonec rezervovaly kolo na pondělí a změnily plány. I když nás to dost rozladilo.
Vyrazíme do galerií, na které se těšila Vanda. První byla na řadě Metropolitní galerie. Ta sídlí u Central parku, což znamenalo dojít na správnou linku metra, dojet na místo a kousek zase dojít. Vyzvedly jsme si vstupenka - každá na jiném místě haly. Já měla "sightseeing pass" a ten vydávají jinde, než prodávají vstupenky. Vanda kupovala studentskou vstupenku, tudíž se jí nevyplatil sightseeing pass...
Pak jsme prošly galerií. tedy prošla hlavně Vanda. na mne začala dopadat síla včerejšího prudkého nástupu chození na nohu, která předtím dva měsíce nechodila. Takže jsem seděla a čekala, až si Vanda sál prohlédne. Daly jsme si i v kavárně pití, protože nabídka kávy mne neuchvátila. Když si Vanda všechno prohlédla a občas mi něco vysvětlila, jak k obrazům, zajímavosti kompozice pověčení obrazů na zeď a o tom, že vystavené modely šatů jsou z módní přehlídky věhlasných módních domů právě pro galerii MET, byl čas změnit lokál. O pár bloků dál se nacházela další galerie, která patří k MET, Brauer. Tam byla expezice vztahující se, mimo jiné, k Picassovi a to Vanda musela mít. Tak jsme doklopýtaly i tam a vše prohlédly.
Třetí galerie v pořadí, MoMA (moderního umění) už mne nechávala úplně chladnou, což rozhodí naše plány do budoucna. Lístek si koupila jen Vanda, já se usadila v hale do křesla a čekala. Vanda přišla asi po hodině nadšená, že tam bylo to hlavní - dva obrazy Picassa, co chtěla moc vidět. Plus zmátla dohlížející personál v rámci obrazu Van Gogha, protože položila dotaz o postavách na obrazu. Problém byl v tom, že nikdo netušil, že tam postavy vůbec jsou, takže se všichni chodili postupně dívat... :-D
Od této galerie zase začal společný program. Já už měla ukrutně dost i přes to, že jsem si hodinku v galerii poseděla. Už mne bolela i ortéza samotná (chodit v ní celý den asi taky není to pravé ořechové), ale vyrazily jsme na Time square. Vanda "potřebovala" opět do MaM´s worldu. Nasypat si svoje barevné bonbonky. Mně uložila složitý úkol vzít její telefon a natočit boomerang video. To se mi povedlo až napotřetí :-D Neschopná matka.
Z Times square sjme se vrátila na výchozí bod, Rockefellerovo centrum. Tam byla v plánu vyhlídka Top of the rock. Koupily jsme lístky a vyjely nahoru výtahem se skleněným stropem. Ve výtahové šachtě svítila světýlka a promítalo se průhledné video a my sledovaly, jak jedeme nahoru. Nahoře byla Vanda dost zklamaná. Věž se nedá obejít celá dokola, lidi se mačkali, fotili a Vandu štvali. Na vyhlídce o patro výš to bylo lepší, dokonce tam byly i lavičky a člověk mohl posedět a kochat se výhledem. Na jednu stranu Central park, na stranu druhou byl výhled na Empire state building a bohužel Chrysler building moc vidět nebyl, protože ho schovával mrakodrap nad Grand Central (Met Life). Když jsme se dost nakochaly, byl čas, KONEČNĚ, na cestu domů. Domluvily jsme se, že jen vyzvedneme v Subway sendviče a najíme se na pokoji. Jenže chyba lávky. Máme dva poukazy do jedné prodejny Subway. Jedné konkrétní. Což není problém, je to přímo na metru, jenže my to nějak popletly a hledaly jsme na jiné stanici metra, než jsme měly. Chození dokola. Můj pocit, že už nedojdu ani krok, zas chození dokola a když jsme konečně našly - tak bylo už zavřeno. Neuvěřitelná věc, že v NYC někdy někdo zavře obchod :) Takže jsme nasedly na metro a jely domů s tím, že zase vezmeme čínu, ale nakonec hned naproti výlezu z metra zářila nějaká fast foodová hamburgrárna, tak jsme zalezly tam. Dobře jsme udělaly, měli výborné hranolky a pak také pána, do nám narval vizitku svéhonehtového salonu s vědomím, že nám bude k ničemu. Je prábě rozjíždí business a tak chce, aby o tom všichni věděli a máme to říct doma. Tak říkáme :) Až budete chtít manikůru, skákněte do Queensu.
No a díky bohu za postel. Zítra se z ní ani nehnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat