Vstávalo se v sedm hodin, tedy to byl původní plán, ale holky vstaly až asi v půl osmé. Posnídaly jsme lívanečky co zbyly ze včera a Katherine udělala smoothie na cestu. Po osmé už jsme vyrážely kus za město, kde jsme měly v plánu sjíždět Salt river na nafukovacích duších. To se také povedlo, krom toho, že já obsluze u výdeje duší nakecala, že se jmenuju Jenny, protože jsem nedávala pozor a měla jsem za to, že nás on zkouší z toho, jak se jmenuje on. A testla jsem Johhny a on si to přeložil jako Jenny. Ale nikdy víc jsem ho neviděla, takže je vlastně fuk, co jsem mu nakukala...
Dostaly jsme instruktáž jak řeka vypadá, jak je hluboká a kde máme vystoupit, protože pak půjdeme s kruhy pěšky zpátky. Cedsta řekou má trvat 40 minut, cesta zpátky 5 minut. A máme si duše v řece namočit z bou stran, protože je horko a my se nechceme o duše spálit. OK. Vědomy si instrukcí jsme vše provedly, nahuply na duše a podle méhojsme projely řeku děsně rychle. Zajímavý byl až dojezd, protože já plula prvvní a měla jsem za to, že místo s lanem není to pravé pro vystoupení, že správné je až o kus dál s židličkami. Tak ne, nebylo. Takže když na mne Vanda volala, musela jsem do vody a snažit se s duší překonat proud. Povedlos e, ale holky z toho měly děsnou bžundu.
Došly jsme zpátky a rozhodly se jet ještě jednou. Tentokrát nám už cesta opravdu trvala déle, už jsme věděly v které části řeky plout a bylo to lepší, jak poprvé. Jen tedy se Marcelce povedlo se někde opřít nešikovně tak, že si spálila vnitřní část lokte. Nejdřív to zjistila u jednoho, protože to vážně bolelo,a le za chvíli objevila stejnou spáleninu i na druhé ruce...
Po tubingu jsme dojely domů, osprchovaly se, dojedly včerejší thajské zbytky a vyrazily jsme do speciálního obchodu, kde mají plesové šaty. Včera tam Katherine i volala, zda mejí slevy, a dozvěděla se, že mají akci kup jedny šaty a získej k tomu další dvoje zdarma. Strašlivá akce. Vanda nás podělila, že když si vybere, koupím si jedny šaty já a jedny Katherine. Začala vybírat a trvalo to běsně dlouho. Já byla pasována do role nosiče těžkých plesových šatů, přičemž jsem si strhla spáleninu na ruce, což bolelo ještě více, než původně.
Nakonec, po dlouhém zkoušení, Vanda vybrala ze dvou favoritů jedny a začala nás nutit do výběru. Mne už nakupování vlastně nebavilo, ale pár šatů jsem si zkusila, ale byly divné. Katherine také nic. Takže nás musela zachránit Vanda, která si vybrala i druhé šaty. Tentokrát na běžné nošení a já si nakonec pod tlakem také jedny vybrala. nakonec se čekalo dlouze na Katherin, která objevila šály a čekala na matku,a by jí pomohla s výběrem - Katherine jde totiž na vysokou pod New York, tedy úplně mění podnebí a musí změnit i šatník...
Při čekání ale Vanda ještě objevila boty, které jí úžasně sednou k šatům, navíc jsou značky Ecco - Vanda tvrdí, že jsou jak papuče - a byla na ně další 50% sleva, takže je má oproti Čechám ukrutně levné. Koukly jsme i na ty šály se 70% slevou a také jednu popadly, poklábosily s paní pokladní o tom, co děláme ve Phoenixu a už byla akorát čas dostavit se na místo, kde jsme měly vykonávat dobrovolnickou práci. Bylo tam poměrně hodně lidí, hlavně mladých i s dětmi, tak max do 30 let. Vše začalo krátkou instruktáží o tom, jak práce vypadá, co kdo dělá (protože bylo několik pracovních pozic, taková maličká manufaktura) a slečna instruktážka nás patřičně po americku motivovala k práci. Pak se asi dvě hodiny balilo jídlo pro děti v Peru - dávala se do pytlíků porce vitamínů, zeleniny, soji a rýže, další převažovali obsah balíčku a ti nejzodpovědnější (jako třeba já) pak balíčky svařovali. Další je pak balili do krabic a každý stůl průběžně vesele hlásil, kolikátou krabici má. Byla to úžasná zkušenost, oproti čechám, kde se max pošlou někam peníze. Na druhou stranu by tohle u nás prostě neprošlo, přitom hlavně Vanda říkala, že by jí to moc bavilo a že z toho má výborný pocit - na konci jsme viděli kolik jsme toho zabalili, že jsme zvládli poskytnout jídlo asi 203 dětem na celý rok a viděli i video z Keňi, kam se posílá také.
Pak už jsme zvládly zas jen večeři (tentokrát mexickou) a padly do postele....
Žádné komentáře:
Okomentovat