Začínáme protahovat vstávání. Není divu. Vracíme se domů vždycky kolem desáté, odcházíme ráno kolem desáté...Už toho začíná mít plný kecky i Vanda, zatímco moje krizovka při galerijní túře už odezněla. Vanda je navíc ze včerejška spálená a bolí jí zadek a blbě se jí chodí...
Z hotelu tedy tentokrát odcházíme až po desáté. Míříme na Brooklyn bridge trasou z Brooklynu na Manhattan a překvapuje nás, že jezdí naše trasa metra F. To dost ulehčuje, takže se v poklidu dostáváme s jedním přestupem na místo. Stejně poklidně pokračuje i cesta přes most. Kocháme se, rozhlížíme, Vanda pózuje pro fotky, protože má zase svůj fotící se den. Děkuje za lichotky procházejících američanek, které hlásí, že má super šaty a dělá, že si nevšímá toho, jak na ní všichni zíraj. Aby ne. Ona fakt působí dost jinak v davu turistů. Krom šatiček s rudou rtěnkou prostě vybočuje z řady.
Dnes je konečně pod mrakem, v noci sprchlo a tak je příjemně. Hurá. Byl prostě blbej nápad letět v létě do velkoměsta (a o dalším programu ani nemluvím - Katherine prý netuší, jak mi ukáže město, když je takové vedro. Pravda, už ho asi ani vidět nechci.)
Z mostu pokračujeme k Wall street a já už bych docela ráda navštívila záchod. Ale nic není jen tak. Na Wall street je Starbucks, ale bez sezení a tedy bez záchodu. Míjíme vyhořelou hlídací budku, která prý nějak v noci vzplála a míříme k One trade centru. Tam přeci záchod být musí. No, tak není. Respektive je, paní z informací nás posílá do suterénu nové budovy One world....ale u vchodu nám jiná paní na férovku sděluje, že záchod mají. Ale jen pokud máme lístek na vyhlídku. AHA. Takže takhle New York s tůristama.
No, hned vedle je obchoďák a tam záchod mají, takže problém vyřešen. Částečně. Protože je to obchoďák a Vanda ožívá. Vyzkoušela si kde co. Nakoupila docela dost, protože jí snad sluší všechno.
Ochcházíme a chceme kafe. Takže zastávka a přemýšlíme co dál. Rozhodujeme se, že je čas na večeři. Přejíždíme tedy metrem o pár ulic dál - tam máme poukaz ze slevomatu do mexické restaurace. Nutno říct, že to byla trefa. Vanda sice celou večeři přemýšlela, kam se ztratila naše objednávka quacamole - číšník přinesl předkrm (a nosil ho všem, tedy byla asi standard a neobjednával se). pak se ale začal divit, proč chce Vanda ke svému jídlu quacamole, když už jedno měla....no a Vanda zas nechápala, co nechápe :) Nutno ale dodat, že quacamole bylo výtečný. Přecpaly jsme se kvalitně a Vanda se už viděla v posteli. Jenže. Nemáme vybrané atrakce z sightseeing passu. A musíme je vybrat. A Vanda chtěla vyhlídku na NYC v noci, když už za dne jsme byly na Top of the rock. Takže míříme k Empire state building. Cestou ovšem Vanda potkává další obchod, Victoria secret. Tři patra!!! Trpím a čekám. Se mnou trpí asi milion třista tisíc chlapů, kteří různě posedávají kde to jde. Nechápu, proč ten obchod nedá kanapíčka a nepouští fotbal nebo něco.
Pak tedy KONEČNĚ!!! vcházíme do Empire state building. Vystojíme frontu k pokladně. Mezitím zlanaříme jednoho osamoceného mladíka s tím, že mu vezmeme lístek na náš lichý poukaz (na který jsem nebyla v muzeu) a on nám ho zaplatí. Win-win na obou stranách. Pán u pokladny nás posílá dál s tím, že OK, jděte dál, váš kód přečtou u vstupu. Super. Čekáme další frontu. U vstupu paní kód načte a nic. znovu to zkusí a nic. Posílá nás stranou. tam se pán diví, co za debila nás tam poslalo. Že si máme lístek vyměnit ve vstupních informacích. a posílá nás opět ke vstupu do budovy, plus tedy dává lístek, který pomůže přeskočit frontu při druhé cestě nahoru. Paní v informacích kouká na naše kódy k sightseeing pass a kroutí hlavou. Že u nich už tenhle neplatí. Paráda. Omlouváme se chlapcovi, který nezískal naprosto nic, jen se s námi prošel. Přemýšlíme co dál. Je půl desáté a podle internetu (který je tady ve všech stanicích metra - díky za to) je One world observatory už zavřená a jít na Top of the rock vyhodnocujeme jako blbost. Jedeme domů. Naštěstí jsme na přímé lince. Hahahaha.
Čekáme hrozně dlouho na vlak linky F. Dobře 30 minut. Na dusném nástupišti, kde z nás teče pot proudem. Konečně přijíždí. Nastupujeme. Vlak se rozjíždí a my zjišťujeme, že je něco blbě. Vlak linky F jede po trase linky M. Super. Přemýšlíme jak to vyřešit a napravit. Docházíme k závěru, že to asi nejde, respektive za rozumný čas to asi nejde. Nedá se nic dělat, dojdeme pěšky tři stanice. Zatímco náš hotel je od nejbližšího metra asi 10 minut, tohle zabralo pochod tak 20 minut. Cestou ještě kupujeme vodu a v jedenáct jsme v hotelu jak na koni.
Také každý den ať děláme co děláme, vždycky je nachozených 15 km naprosté minimum. Trochu se nám s Vandou rozcházejí měřidla, ale ne výrazně.
Na zítra máme rezervované kola do central parku, ale nestíháme a vyhodnocujeme, že nechat propadnout sightseeing pass je horší zlo, než nechat propadnout kola v central parku (tady se mi alespoň načtou peníze zpátky na účet u grouponu). Takže zítra holt vyšplháme na tu věž, kde mají záchod jen pro lidi se vstupenkou...
Pak už NYC opustíme. Hlásíme předem, že do 19.7. nebude asi žádný blog....
Žádné komentáře:
Okomentovat