Ráno po těch nabitých dnech se mi vlastně nechtělo z Can Tho odjíždět. No ale vstala jsem, zašla docela brzy (už kolem osmé) na snídani, načež jsem dostala zprávu od Perly, se kterou jsem řešila i nákup ovoce domů. Bylo mi doporučeno nechat to až na Saigon, ale ráno Perla psala, že jí došlo, ž něco v Saigonu nekoupím. A že sedne na motorku, zajede na ostrov a koupí mi to! To pro mne bylo až neuvěřitelné. Chvíli jsme se dohadovaly, zda to nenechat být, a já si říkala, že je fajn, že jsem vstala tak brzy, že ještě stihnu oběhnout rychle místní trh. Ale Perla byla rychlá a kolem deváté už psala, že je před hotelem i s balíčkem. Navíc ho ani nechtěla zaplatit :-o. Jak říkám, je to až neuvěřitelný přístup.
V deset mi pak ještě napsala, že mluvila s řidičem, a shuttle mne vyzvedne v 10:20 u hotelu. To znamenalo se v podstatě už jít odhlásit a počkat. Asi v 10:30 shuttle opravdu přijel, naložil mne a odvezl (i s dalšími lidmi) kamsina periferii za město. Už jsme tam kdysi s Wandou vystupovaly, ale teď je tam regulérní autobusové nádraží. Takový místní Florenc.
Tam jsme předali zavazadla k uložení a nacpali se každý na své lehátko. Dostali jsme taky lahvičku vody a jelo se. Když jsem kupovala lístek, bylo uvedeno, že cesta trvá čtyři hodiny. Byla jsem tedy překvapená, když za dvě už jsme byli v Saigonu. Nevím co ty uvedené čtyři hodiny znamenají. Zd je to starý údaj, je to pro případ zácpy nebo je to i se shuttle odvozem. Každopádně jsem se musela řidiče zeptat, jestli fakt mám vystoupit a rukama nohama jsem pochopila, že ano. Hned se na mne slétla tuna taxikářů a Grabařů, ale věděla jsem, že k ceně lístku jsou dva shuttle, takže jsem se poptávala po shuttle do "District 1". Byla jsem odvelena do klimatizované haly, kdy jsem asi deset minut počkala a pak jsem byla odtáhnuta do narvaného shuttle a jelo se. Přiblížili jsme se víc centru a vystupovalo se. Tak jsem našla Grab za dvacku a pokračovala v jízdě.
Jak jsem už říkala, konec dovolené jsem neměla moc ošéfovaný hotely. Na poslední noc (respektive dvě, abych mohla odejít z hotelu až večer,protože let mám v deset večer) jsem měla zamluvený hotel v centru, s hezkými pokoji a hodnocením 9,1. Jenže když jsem začala hledat cíl pro Grab, neexistoval. To bylo divné a tak jsem koukla do Google a tam hotel sice byl, ale s hodnocením 1,0. Ještě divnější. Takže jsem Grabu musela zadat místo poblíž (nějaké nehtové studio). Vystoupím, hledám hotel a tam stojí pokojská. Ukazuju jí tedy název hotelu z booking rezervace, a ona neví. Nic takového tam prý není. Udělám dva kroky a hele, stojím pod nápisem se jménem hotelu. A hele, ta pokojská pracuje přímo v tom hotelu. Další zajímavá věc. Zrovna se do hotelu nahrnulo ale víc hostů a tak chvíli čekám. Pak už jsem u recepce jen já a staří asiati, kteří asi čekají na dceru která šla na pokoj. Recepčí sse ptá, zda patříme k sobě (???). Pak tedy, že se omlouvá a že check-in. Vysvětluju jí, že je mi to líto, ale raději bych nejdřív viděla svůj pokoj. Jasné, není problém, hned mne tam zavede. A že mám objednaný pokoj bez okna. To vím a nemám s tím problém, v podstatě se mi v pokojích bez oken spí dobře. Ale... když tam vlezeme, koukám jak puk. Místo lampiček u postele jen trčí ze zdi dráty. Na první dobrou vidím fleky na povlečení a asi mi to stačí. Ptám se recepčí co se to vůbec s hotelem děje. A že prý změnili majitele. No sice dobrý, ale tak bych řekla, že je to takový klasický asijský podvod. Když hotel nasbírá fakt nechutná hodnocení, změní jméno a jedeme znovu. Něco se mírně upraví, připraví se pár pokojů pro spokojené hosty a když přijde někdo navíc, tak má smůlu...
Zrušila jsem rezervaci a sedím v lobby a řeším si co teď, když přijde místní zaměstnanec s tím, že by mi mohl doporučit jiný hotel, že má krásné pokoje. A ukazuje mi fotky. Jako chlapče dobrý, ale vy taky máte pěkné pokoje na bookingu... odmítám ho a říkám si, že holt vezmu něco jistějšího. Vyšší hotel. Ale ty jsou dražší a nechce se mi platit zbytečně tu druhou noc navíc. Ale! Ale v Can Tho jsem bydlela v pěkném hotelu a ten samý řetězec tu má hotel v Saigonu taky. A má výhodu své hotelové politiky. Nabízí pokoje na 24 hodin. Když si tedy jen odložím batohy a zajdu si do města, udělám check-in později, bude mis tačit jedna zaplacená noc. Hotel je sice trochu dál, ale co, Grab mne případně do centra zaveze za pár drobných. Chci si ho objednat, ale nejde to bez platby on-line. A já bych raději platila v hotovosti, abych se zbavila peněz. A tak si volám Grab a jedu do hotelu jen tak bez rezervace. V hotelu to řeším, jasně že to půjde, uloží mi batoh a já můžu jít trajdat.
Je horko k padnutí a do centra asi kilometr a půl. Nic děsného, cestou potkávám vojenské muzeum a pak obchoďák. Vlezu tam, díky za klimatizovaný prostor. Trochu to okukuju, kupuju co nám s Vandou chybí z kosmetiky (ceny korejské furt ujdou - krém co v ČR mají za 6-7 stovek tu mají za 350 korun. Takže bereme :)
Pak jdu zpátky,a v totelu se chci ubytovat. Trochu to komlikuje fakt, ktereý jsem tedy paní říkala, ale asi ho nechtěla pochopit, že přes webové stránky hotelu nemůžu udělat rezervaci bez zaplacení. Paní pak nabízí booking, kde by to šlo. Ale zas je to dražší. Paní zjevně neumí udělat rezervaci bez nějakého systému. No nic, vzdávám to a řeším rezervaci přes booking. Samozřejmě musím i zadat kartu kvůli platbě, ale paní mne ujišťuje, že to problém nebude. V 19:15 přebírám klíč od pokoje, čímž si zajišťuji pokoj až do zítřejšího večera. Ideál. Ještě si vydupávám svá práva člena řetězce na snídani, která není klasickou součástí nabídky pokoje a paní to uznává a tedy je vše zařízeno.
Horší je to s jídlem teď na večer. V blízkém okolí v podstatě nic není. Plno kavárem, vývařovna jedna plná, jedna podivná (a mekáč a ještě něco už za křižovatkou,kam se mi silně nechce). Nakonec končím v 7/11, kde si kupuju kimbap a toust a ledový čaj. Jsem už dost utahaná.
Den končím po desáté, když mi Turkish dovolí udělat check-in na zítra.
Žádné komentáře:
Okomentovat