Původně jsem sem ani nechtěla. Ale když to vyšlo na víkend, kdy soptí dračí most (pátky, soboty a svátky ve 21:00), řekla jsem si proč ne. Udělám si plážový den.
Snídaně tentokrát byla v hotelu. Což ale znamená vstávat v určitý čas. Nevím co je lepší. Ale vyrazila jsem do druhého patra to obhlédnout. Malá místnůstka, ale zjevně dostačuje. Jídla docela dost, ale oproti původním řečem, že snídaně i evropská - nic moc. Vtipné tedy bylo, že měli sýr. Ten je tady snad vzácnost. A i teď byl pečlivě vyskládaný na kostičky na talíři. Asi deset kostiček na talíř. Patřičně nazdobeno. Luxusní zboží. Je ti blbý stáhnout toho eidamu celý ten talíř a ještě si říct o druhý. Salámy vietnamské výroby. K tomu bohužel fakt důvěru nemám a to jsem ochotna vyzkoušet kde co. Vajíčka nebyly. Tak jen pidipárečky a při troše improvizace, kdy jsem nabrala od pultu s polévkami nakrájené vejce natvrdo se tomu i dalo říkat evropská snídaně. Měla jsem na ni chuť. Zítra si ji asi nechám zajít. Vietnamských jídel je výrazně víc. Jenže co si tak vybrat, když vietnamci snídají, obědvají i večeří to samé? No nic, alespoň bylo dost ovoce, včetně jedn oho, které neumim dešifrovat. Jestli bude i zítra, tak se zeptám, protože mi to leží v hlavě. Je to malé, tvrdé, zelené, nechutná to a má to pecku :-D
Po snídanijsem se dost dlouhou chvíli ještě poflakovala na pokoji. Dopisovala jsem blog a řešila následující dny. Ty totiž nenám moc ošéfovaný a asi nebyl nejlepší nápad tu strávit tak dlouhou dobu (Da Nang mne nějak vyvedl z míry). Ale i když letenky do Can Tho (delta mekongu) zas není tak drahá, rozhodla jsem se nakonec jen asi po milionté vyměnit hotel v Hoi An a nechat to být.
Pak jsem vyrazila na střechu hotelu k bazénu, ale nějak tam nebyl klid. Začali se trousit lidi a rusáci, hrála vtíravá hudba a já si nemohla číst, tak jsem to zabalila taky a přesunula se na pláž. To je taky zajímavá věc. Pláž kde se nacházím se jmenuje My Khe. Údajně nejlepší pláž ve městě. Pravda, jsem už trochu stranou hlavního dění ale. Vím, že do Vietnamu seza plážeminejezdí. Nic úchvatného to není. Ale tady tak nějak rezignovali na plážový život. Žádné slunečníky (pokud si nepřineseš svůj). Koupat jen na pár vyznačených metrech (a někde je přímo koupání zakázáno). Takže široký kus vlastně neobyvatelné pláže. Na chvíli jsem si tam lehla, respektive položila ručník a šla do vody, ale i když tam kromne mne nikdo nebyl (davy se nahrnou za soumraku), bylo to ne úplně idylické. Ale alespoň jsem mohla vyzkoušet vychytávku, kterou jsem před odletem koupila. Nejsem úplně nadšená z tohonechávat věci na pláži (i když tady na liduprázdné by to asi zas tolik nevadilo) a pořídila jsem sei vodě nepropustnou brašničku. Vejde se tam mobil, pár drobných, klíče od hotelového pokoje a můžu s tím do moře plavat. Zapíná se to jako pásek, nikde to nepřekáží a vše je pak dokonale suché. Funguje to skvěle.
Pak jsem se šla kousek projít a znobu hupla do moře, ale nakonec jsem šla zpátky do hotelu se umýt a vyrazit na něco k jídlu. U vody vytráví :)
Našla jsem si stánek s Banh mi. Cena 23 tisíc, paní má 5 hvězdičekna google. Beru, objednávám, paní něco zadrmolila a tři tisíce mi vrátila. Tak jo. Banh mi byla výborná (jak jinak). Jak se tak sunu dál, potkám masážní salon (těch je tu milion na každém kroku - chci zkusit i umytí vlasů, ale teď zrovna jsem je myla, proč to dělat znovu). Koukám zkusmo na ceny a paní hned přiběhne, a že mají happy hour a drmolila, až jsem hodinovou masáž za 280 tisíc bez smlouvání vzala. Dostala jsem na ujvítanou čaj, uvedli mne k masážnímu lehátku, dali mi věci na převlečení a masáž mohla začít. Paní byla vážně úchvatná. Zajímavé tedy bylo, že asi v půlce dorazila kolegyně se zeptat, jestli je všechno v pořádku (ale asi znají některé své hosty). Hodinu jsem si lebedila a nakonec jsem znovu dostala čaj a meloun.
Vylezla jsem ven a tam hned stál stánek se smoothie (za 30 tisíc, docela láce) a tak jsem si dala mangové. Bylo dobré, s Thajskou bídou se to srovnat nedá, ale něco tam bylo navíc. Tipla bych banán, ale to nemá za 30 korun smysl rozporovat. Jenže se do mne u pití dala nějak zima. Tedy ono se ochladilo, to jako fakt. Výrazně :-D je nějakých 32 stupňů, to už sami uznáte, na koupání moc není :-D
No zase jsem se vydala do hotelu. Trochu tu pobyla, pak se zase sebrala, a šla na večeři. Nemá smysl to tu nějak výrazně prozkoumávat, takže tam, co jsembyla včera. Dnešní Pho ale nenadchla. Dobrá byla, výborná úplně ne.
Nevadí. Koupila jsem si ještě jako dezert na pokoj mango a rozcouraný den považuji za ukončený.
Zítra se zase přesunuji a trochu se sebou bojuji. Autobus stojí skoro jako taxi. Existuje nějaký echt levný, ale asi jen jeden. A asi mi úspora stovky moc nestojí za to kodrcání se na zastávku a pak zní. Tak si asi zhýčkaně objednám auto. Uvidím jak budu ráno v ráži :)
Výsledek? Vlastně nemám na Da Nang názor. Někoho možná uchvátí. Mne asi spíš ne. Pláž nic moc, noční život daleko, musela bych asi Grabem na nábřeží k drakovi, což není drahé, ale je to vopruz. Já bych tu už asi podruhé zůstávat nechtěla.
Žádné komentáře:
Okomentovat