Klimatizaci asi fakt spravili. Tedy ne, že bych neměla dojem, že nesmrdí, ale nemám dojem že smrdí hodně. Dokonce si říkám, jestli nemám čichové slyšiny. Čišiny :)
Ráno jsem dokonce byla hrozně brzy venku a nějak jsem nevěděla, kam na snídani. A tak jsem se rozhodla, že to vezmu k mému dnešnímu cíli, a na konci mé jízdy metrem si něco najdu, než přesedlám na autobus. A jak jsem si řekla, tak se stalo. Na mé konečné metra jsem našla restauraci, kde dokonce měli i míchaná vajíčka s párkem. A levně(!). Ale bez komplikací to nebylo. Zase to byla taková ta restaurace naskenuj QR kód a objednej si sám. Číšník mi menu přepnul do angličtiny, žádný problém. Problém byl s volbou příloh. Ty totiž i v mé anglické verzi svítili čínsky. A já nevěděla, co odfajfknout. Hlavně tedy, že chci kafe. Ono kafe (čaj, něco) bývá ke snídaním jakože zdarma. Jde jen o to vybrat si. A to mi tedy nešlo. Nakonec jsem musela zavolat číšnici a ta mi ukázala, že když odroluju níž, kafe tam najdu. Co jsou čínské volby mi ale neřekla :-D
Každopádně jsem dobře posnídala a pak jsem si ještě skočila do 7/11 pro pití a svačinu. Pití určitě potřebovat budu a svačinu netuším. Jistota je jistota, vzala jsem si kimbap (a jak se později ukázalo, naprosto nechutný, s minimem náplně a téměř 100 procenty rýže). Sedla jsem na autobus číslo 9 a vyplatilo se v tomto případě nevěřit google mapám, které chtěly, abych si vystoupila dřív. Ale já ne, dojela jsem až na zastávku To Tein Wan. A tam začínáturistická stezka s poetickým názvem Dragon back. Pokud jde turista v Hong Kongu jedinou tůru, jde tuhle. Nejdříve se vlastně jen stoupalo, než se dolezlo na nejvyšší bod. Od něj už to byla v podstatě hřebenová tůra, trochu nahoru, trochu dolů. Zase se ukázalo, že asiati neumí chodit na tůry,protože tady sice nešli v žabkách, ale kvalitně vybavení, ale stejně byly pomalí, furt svačili a vůbec vlastně otravovali :)
Cesta měla krásné výhledy na obě strany hřebenů dolů k moři a člověk se mohl kochat furt. Pak se cesta trochu stočila a vedla vlastně po vrstevnici ještě kus, kde byla volba buď jít k autobusové zastávce, nebo ještě asi 2,5 km do údolí. Tam jsem vyrazila, ale cesta se zdála zahýbat a nebylo úplně jasné, zda z údolí pojede autobus, Tak jsem nejdřív zabočila na druhou stranu s tím, že dojdu dolů přímo k metru, ale po chvíli se ukázala druhá šance - druhá odbočka k Big Wave Bay. A tak jsem si řekla, že tedy jo. Začal dlouhý sestup do údolí k hladině moře. V jednu chvíli jsem si sedla, že si sním tu rýži, ale tím že to nebylo dobré tak to šlo celé do koše.
Zase se otevřely úžasné výhledy do údolí a já pomalu došla k moři. Plánovala jsem se tu původně koupat, ale dneska na koupání nebylo. Takže jsem si ani plavky nebrala. Nicméně na pláži bylo poměrně rušlo a byl tam také otevřený stánek. A měl pivo. Víc druhů místních speciálů, včetně ALE Dragons Back. To jsem musela. Takže jsem si sedla, koukala na moře a pozorovala ostatní, jak si taky sedí a dávají pivo. Evropani. Asiati si dávali kokos :)
Podle google měla celá trasa asi 9 km. Taková hezká procházka.
Pokud chce někdo doporučit pláž v Hong Kongu, doporučuju tuhle. Je milá, malá, sympatická. Ano, v létě tam asi bude hlava na hlavě, ale teď se mi na ní líbilo moc. A jezdí k ní autobus.
A taky od ní. Tím jsem dojela zase domů, došla si na večeři (čínu), koupila si tradiční ledový čaj s želé na doma a můžu jít spát :)
Na zítra mám koupenou tour. Plánovala jsem ji na ošklivé počasí, ale nějak nebyla ze dne na den k mání. Takže se mi povedlo ji pořídit až na pátek.
Žádné komentáře:
Okomentovat