DUBLIN

Tak je to tady, letošní cesta začala. Nejdříve letem opět se slepicema a kozama do Dublinu. Nevím podle čeho Ryanair určuje, kdo smí mít věci v zavazadlovém prostoru a kdo ne. My nesměly. Takže jsme si držely hezky na kolenou kabáty a u kolenou batoh. Přežily jsme, není to nijak daleko. V Dublinu ovšem lilo jako z konve. Překvapilo mne to natolik, že jsem Vandě koupila dospělý lístek na autobus místo dětského...
Hotel jsme našly a výbornou restauraci na večeři hned vedle. Co na tom, že byla byla brazilská...
Druhý den ráno ovšem nepršelo, jen byla příšerná irská mlha. V průvodci jsme našly trasu středověkým městem, tak jsme vyrazily. Nechápu ale, proč nás průvodce posílá do nejstarší hospody v deset ráno...bylo zavřeno...

Tak jsme pak prošly zbytek trasy a pak se jen tak toulaly...přes Temple bar, k původnímu nahrávacímu studiu U2:

Pak už byl pomalu čas něco malého zakousnout a jet na letiště. Přišel hák. Vanda si přála jíst v NANDOS. I cestu nastudovala. Když jsme tam došly, nějak jsem to nemohla vydýchat...nesrozumitelný jídelní lístek, to, že nás posadili ke stolu s někým...prostě měla smůlu. 

Další problém nastal, když jsme si šly pro kufry. Měly jsme je zamčené ve skřínce, kterou jsme otevřely, Nikoli však kufr. Já ty číselný zámky asi...

Stejný problém byl loni v americe. No, nakonec jsme zámek přemohly a příště koupím normálně zámeček na klíč...

Cesta na letiště byla také poměrně dramatická, protože silná doprava silně zkřížila plány a dojely jsme později, než jsme čekaly. Ale letadlo nám neuletělo! Všechno dobře dopadlo :-D