Ráno jsem vstávala poměrně brzy. S majitelem bytu jsem se
domluvila, že si přijde pro klíče už v osm. Plánovala jsem si v poklidu
zajít na snídani a pak dojet na letiště.
Domácí pro jistotu přišel už v 7:45. Tak jsem se dobalila, obula
a vypadla do ulic. Došla jsem si na poslední
lvovský croissant, dala kávu a vyrazila na bus. Jenže – jenže jsem
zahnula o ulici dříve. A jdu a jdu, než mi začne být divné, že jdu do kopce.
Ten tu ještě včera totiž nebyl. Tak jo, použiji mapy. Podle mapy mi došlo, že
jsem jinde, než mám být. U Lonského muzea. Zajímavá věc. No nic. Mapy google mi
ukazují, že zahnu doprava, doleva a zase se najdu. Tak jo. Procházka navíc
nezaškodí a navíc mám relativně čas. Prošla jsem se tedy sice delší cestou, ale
zato horší do kopce a po ledu.
Nevadí. K autobusu jsem došla právě včas, bez čekání jsem rovnou
mohla nastoupit, kopit si lístek a ještě si ho i cvaknout. Přemýšlím, jak
revizor pozná, že nejezdím s jedním cvaknutým lístkem týden. Cvaknutí
totiž udělá do lístku jen díru. Uvědomuji si ale, že díra byla minule jedna, teď
jsou tři. Takže má asi každý autobus svoje odlišné cvakátko. (a revizor přišel –
hned první den po mém příletu, cestou z letiště. Paní odkontrolovala pána
vedle mne na sedačce, já začala lístek hledat a paní mezitím stihla odejít. Což
dobře udělala. Já ten lístek našla totiž až druhý den. Narvala jsem si ho do
náprsní kapsy u bundy, ale myslela jsem, že ho dávám do peněženky…Mohlo být
zajímavo).
No, na letiště jsem přijela poměrně brzy, prošla kontrolou a
přemýšlela, jak utratím poslední peníze. Koupila jsem si kávu a ledový čaj. Což
byla vlastně chyba, protože kdybych došla o kus dál, našla bych letištní
pobočku Lvovských croissantů… L
Čekám na odlet. Na facebooku mne dobré duše straší vichřicí a vítr se
pomalu začíná zvedat i ve Lvově. Bude to zjevně dost zajímavý let. Cestou k letadlu
pozoruji, že vítr má poměrně sílu, ale po dobu čekání v hale jsem
pozorovala ostatní odlety a vypadaly naprosto normálně, žádné povlávání letadel
ve vzduchu.
Startujeme. Vítr je cítit, letadlo se trochu pohupuje, ale jak
nabereme letovou hladinu, všechno je poměrně klidné. Za necelou hodinu přichází
hlášení od pilota. Vzhledem k tomu, že v cílové destinaci zuří právě
orkán Sabine, nemůžeme pravděpodobně přistát. Budeme tedy kroužit mezi
Katowicemi a Krakowem a uvidíme, kde přistaneme. Bezpečí především, omlouvají
se za nepohodlí, doporučují být připoutáni…
Řada předemnou takové hlášení bere jako výzvu otevřít zakoupené lahve
s alkoholem v Duty free a začít pít jak o život. Za chvíli jdeme na
přistání, turbulence included. Když jsme
cca 500 metrů nad zemí (600 jak později ukázal flightradar), opět začínáme
stoupat. Ukázalo se, že orkán je prostě silnější. Za dalších zhruba deset minut
přistáváme hladce v Krakowě.
Začíná časový sprint. Zapnout telefon, počkat až naběhne síť a zkusit,
zda není lepší spojení z krakowa, protože je jasné, že svůj spoj z Katowic
nestíhám. Tak ho pro jistotu ruším. Do toho se ptá Vanda, zda jsem v Katowicích
a v pořádku. Hlásím Krakow, což ji trochu mate, protože letenka byla
vystavena na Kattowice, ale orientuje se rychle a zjišťuje, že ve 13 hodin
odjíždí autobus z letiště do Katowic, centra. Protože Wizzair by nás
odvezl do Katowic na letiště autobusy, zanamenalo by to pak ještě jet autobusem
do centra, což je zhruba další hodina jízdy. Volím Flixbus, který možná zaručí,
že budu v centru Katowic tak nějak dle původního plánu. Opět kupuji
zrušený spoj a doufám.
Překvapivě to vychází. Do katowic na autobusové nádraží přijíždím ve
14 hodin, ve 14:15 odjíždí Leo bus do Ostravy. Super. Protože mám koupený
business lístek, dostávám i croissant a slané oříšky, což se dost hodí. Cestou
však doháníme orkán. Ne vždy se udržíme
ve svém pruhu. Vítr se do nás opírá, prší a vůbec má asi řidič dost
práce. Každopádně nás Ostrava Svinov přivítala dokonce o půl hodiny dříve, než měla. Což znamená čekat
zbytečně dlouho na další spoj. Ruším tedy koupený vlak a vybírám Leoexpress do
Prahy, který jede cca za půl hodiny. Vybrala jsem dobře. Zpoždění Českých drah nabírají hodinové a delší
zpoždění. Leoexpress nehlásí nic a tak si kupuji autobus z Prahy a mám
pocit, že na tu celou komplikaci to vypadá poměrně dobře. Bohužel. České dráhy
prostě jen „cizí“ zpoždění nehlásí a tak už na příjezdu má Leo zpoždění deset
minut a další zpoždění jsme nabrali cestou. Takže celkových 15 minut na
příjezdu na hlavní nádraží znamená, že už nestíhám koupený přípoj. Tak ho ruším
a jdu na autobus pozdější. Kolem 22 hodiny dorážím domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat