Dnes jsme vstávaly v půl páté ráno. V pět už jsme vyjížděly od ubytování na dvou motorkách, které pro nás přijely, na plovoucí trh. Plovoucích trhů je ve Vietnamu, přesněji v deltě Mekongu víc, asi pět, ale skomírají a ten v Can Tho je jednoznačně největší. A tak jsme si domluvily výlet, přesněji jsme chtěly soukromou vyjížďku na lodi jen pro nás, která umožní dělat si na trhu přesně to, co chceme. Na motorkách jsme tedy dojely ke kanálu a přesedly na loď. Za svítání jsme už razily směr trh, stejně jako milion dalších lodí a lodiček s turisty. Protože začíná sezóna dešťů, není tu moc zahraničních turistů, ty bysme spočítaly na prstech jedné ruky, ale je tu dost vietnamců, kteří trhy také chtějí zažít.
Na trhu jsme zahájily prohlídku nákupem ledové kávy. Dokonce ji objednala sama Vanda, když se dozvěděla, jak na to. Vietnamštinu tedy úplně neovládá, ale kafe jsme dostaly :). Trh má fakt propracovaný systém. Kotvící lodě mají vztyčené bidlo do výšky a na bidlu je upevněno to, co se na lodi prodává. Takže třeba meloun. No a do toho jsou malé obslužné loďky s občerstvením atd. Některé lodě přijíždějí jen na pár dní prodat co mají, jiné kotví dlouhodobě. Po drobné prohlídce jsme dojely k lodičce s kuchyní. Kuchyní je v prostoru víc a větší turistické lodě jezdí snídat do větších turistických občerstven, kde turisté musí vystoupit, ale my měly to štěstí, že na malé lodi nebyl problém dojet na nejlepší místo trhu a posnídat přímo na loďce. Dostaly jsme polévku, jak je tady v Asii zvykem a byla rozhodně výborná. Po snídani jsme ještě chvíli očumovaly nákupy, a pak jsme vylezly na kavárenskou loď, kde jsme dostaly ananas.
Později jsme vystoupily na pevninu a na trhu na pevnině jsme očumovaly a taky nakupovaly na oběd. Bylo tam toho všemožně. Maso, včetně žab nebo krys. Miliony bylinek a zeleniny, kterou jsme nikdy neviděly. Vanda nejprve odkývala přípravu ryby, když ale došlo na věc ukázat na živou rybu a odkývat, že ji sníme, tak couvla a rozhodla se pro vegetariánské menu.
Nicméně jsme u snídaně zjistily, že polévka obsahuje něco neidentifikovatelného (a už jsme to měly den před tím k večeři). Dotazem na naši průvodkyni jsme zjistily, že jde o rybu. A za chvíli jsme na ni na trhu natrefily a pracovně ji pojmenovaly "škrábací ryba". To je totiž ryba, kterou paní škrábe, a masi z ní vrství do koulí, ze kterých zájemcům odlupuje. A tak jsme si škrábací rybu koupily k obědu. Pak ještě nějaké ovoce, včetně kusů, které jsme nikdy před tím neviděly a název samozřejmě nevím. Každopádně to vypadalo jako malé ranné brambůrky (langsat). A Vanda si koupila kousek durianu aby zjistila, jestli se jí po covidu nezměnily chutě (nezměnily, furt jí to chutná).
Další cesta vedla do výrobny rýžových nudlí, kde jsme si vyzkoušely i výrobu a řezání nudlí. Další na programu byla kakaová forma, s vysvětlením postupu pěštování kakaových bobů. To bylo prokládáno ovocným občerstvením na lodi. V podstatě jsme furt něco jedly.
Další v řadě byla návštěva farmy, která se zabývá pěstováním dračího ovoce.
V závěru jsme se pak přesunuly do jednoho ubytovacího zařízení, kde nám půjčili kuchyň k vaření. A vařily jsme "hot pot", což je místní, hrozně moderní typ jídla ve vietnamu. V podstatě jde o polévku, do které se vkládají kusy zeleniny či masa. Něco jako je známý fondue, ale s polévkou. Polévka byla sladkokyselá a v ní byly uvařené kuličky z naší škrábací ryby. Zelenina se tam dohazovala později. Bylo to neskutečně dobré, ale jak člověk celý den něco ujídal, byly jsme za chvíli jak sud.
No ale kafe z plovoucího marketu se do nás při cestě zpátky ještě vešlo :)
Po návratu jsme si na chvíli doma odfrkly a navečer jsme vyrazily do města obdivovat barevná světla, která jsou všude a vietnamci jich zjevně nemají nikdy dost :)
Byl to dlouhý den a zítra naše cesta po deltě Mekongu končí a přesunujeme se ne sever.
Žádné komentáře:
Okomentovat