Nechěli jsme. Jenže se toho sešlo najednou moc. To nejdřív poslal Wizz air slevu 10 euro na let. Pak jsem zjistila, že babičce skoro propadá kredit, který získala za staré zrušené lety a pak jsem ještě objevila, že i já s Vandou nějaký drobný kredit máme. Suma sumárum, let do Varna a zpět mne s Vandou vyšel na přesvědčivých 350 korun (babičku trochu dráž, protože nemá členství ve wizz klubu). To se prostě nedalo odmítnout. A když jsem zjistila, že podobně levně se dá i pronajmout ve městě byt, nedalo se nic dělat. Proběhly pak drobné šachy o termín, a tak jsme se do toho zamotaly, až jsme úplně vypustily, že bude druhé kolo voleb. To byla dost prekérka, ale cesta do Sofie by vyšla na pět hodin tam a pět zpět. Do Bukurešti asi na čtyxři tam a čtyři zpět. Tak jsme se přesvědčila, že v rámci rodiny zachováme stav z prvního kola (já s Vandou ubudu, naopak bratr se ženou přibude a navíc přibude i Vandy františek, který se konečně probojoval k volebnímu průkazu. Takže letíme!
Ve Varně jsme přistáli hodinu po půlnoci. To už MHD nejezdí, takže jsme si museli vzít taxika. A jak už to bývá, turistům to moc nemyslí. A tak jsme málem hupla prvnímu nabízejícímu na špek. Ale když se nás snažil vést na parkoviště místo k řadě taxiků před halou, rychle mi svitlo a sedli jsme do normálního licencovaného taxiku. Za chvíli jsme byli u domu za necelých 15 leva. Ve skříňce na kód jsme si vyzvedli klíče a za chvilku už jsme mohli hupnout do připravených peřin.
Takže jsme si ráno trochu přispali a pak se rozhodli jít na snídani do nějaké kavárny. Vybrali jsme jednu ze tří poblíž a vyrazili jsme. Lilo jak z konve, ale za pár minut už jsme si objednávali snídani. Kavárna vypadala sympaticky, jen obsluze příprava dost trvala. No nevadilo, alespoň zatím přestalo pršet.
Po snídani vybrala babička trasu k moři a tak jsme vyrzili. Pomalým krokem do přístavu, který jsme si prošli až k majáku. Už inepršelo, ale foukal hodně chladný vítr a tak jsme zvžovali, že by byl fajn čaj. Nebo oběd, k snídani měli téměř všichni jen croissant. Obhlédli jsme nabídku a pročetli hodnocení na google a zvolili jsme přístavní "Happy grill". Dobře jsme udělali. Usadli jsme se k oknu s výhledem na přístav a moře a dlouze prohlíželi širokou nabídku jídelního lístku. Nakonec jsme vybrali - dědeček s babičkou čínu, Vanda nudle a já kuřecí pláken na rýži s olivami. Spokojení jsme byli všichni, stejně jsme ale byli i zvědaví, a tak jsme průběžně ochutnávali ze všech talířů na stole. S ochutáváním byli spokojní všichni, kromě mě - mě babička přistrčila svůj talíř pod nos tak šikovně, že jsem si hezky nabrala maso a rýži - ovšem maso, které babička vyplivla, protože bylo žužlavé. Takže můžu potvrdit, že žužlavé fakt bylo. No nic, příště musím dávat pozor na to, co mi kdo nabízí. Po obědě ještě Vanda neodolala dezertu v podobě creme brullés úžasnou karamelovou krustou navrchu a byli jsme připraveni opět vyrazit do zimy. A tak jsme vyrazili podél moře po promenádě. Okukovali jsme plavecký bazén, kde lidé plavali (zjevně teplá voda) a obdivovali vlny a vůbec pohled na moře.
Potkali jsme i námořní muzeum ( o něm nám Pepa dlouze vyprávěl před odletem), takže jsme okoukli ponorrku z 1. světové války a i další exponáty a pokračovali opět podél moře dál. Až nás překvapilo, kolik barů a kaváren je podél moře otevřených. Uchvátil nás zejména bar Moonlight s bazénem s teplou vodou (40 stupňů). Že je to paráda dokládalo osazenstvo, které v něm pařilo. Zjevně jim bylo dost horko, takže se odbíhali i koupat do moře.
Nám byla dost zima a tak jsme po nějaké době seznali, že je čas se otočit a vyrazit zpět. To jsme udělali (po sérii fotek u moře,které si děda vyžádal pod názvem "stařec a moře") a protože jsme to vzali kratší cestou přes město, zjistili jsme, že mezi domy tolik nefouká. A tak jsme s Vandou neodolaly a daly si i zmrzlinu.
Na večeři jsme zašly do podniku "Zlatá ovce", což je kromě restaurace také malý pivovar. A takjsme dali s dědou pivo a objednali si každý nějaký z předkrmů, a pakjsmer hodovali stylem "každý ochutnává všechno". Měli jsme "ruskou ruletu" aneb papričky plněné sýrem a zamotané ve slanině, smažené obalované mozerella proužky, hummus a bulharský salát. K tomu několik ciabat. Velká spokojenost. Pak už se jen odvalilili domů a šli spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat