Předpověď počasí se neuměla moc rozhodnout, jestli bude pršet, nebo nebude a jestli bude velká zima, nebo menší. A takjsme na další den naplánovali jistotu, se kterou počasí nehne - pobyt v termálních lázních.
Nejdříve jsme se na to nasnídali - já jsem ráno vyběhla do pekárny, kde jsem byla ale hrozně zklamaná. Čekala jsem nabídku různých druhů pečiva - ale měli jen chleba. A tak jsem se otočila, došla do minimarketu a koupila klasiku - nějaké máslo, sýr a salám. Doma jsme si uvařili čaj a v klidu posnídali. Pak jsme se vydali na autobus,a le s vědomím, že nám jede až za hodinu jsme to cestou stočili na kávu. Bohužel, blbě jsme si vybrali podnik. Znuděná obsluha s kávou nic moc a hlavně se zasklenou terasou, která byla propojena s vnitřními prostory kavárny,a le na které se z nějakého důvodu smělo kouřit. A tak byl kouř i uvnitř kavárny. Úžasný "zážitek". Navíc v této pokrokové kavárně nešlo platit kartou.
No ale přečkali jsme to a na zastávku MHD jsme došli chvíli před tím, než náš autobus 31a přijel. Nastoupili jsme a nastal problém s lístky. Řidič nás odkázal na automat. Ten moc nechtěl spolupracovat, ukázalo se, že nezná možnost nákupu víc lístků najednou a vůbec že chce dvojnásobek ceny jen proto, že si kupujeme lístek v buse. Zajímavé. Tak jsme každý zaplatil dvě leva za lístek, přičemž nákup trval možná deset minut, než jsme to s Vandou pochopily a nějak zprocesovaly. Pak jsme zjistily, že je i aplikace na lístky, ve které lze lístek koupit za 1 leva. No ale tak jsme přispěli dopravnímu podniku města Varny, no. Celá jízda trvala asi 30 minut. Vystoupili jsme na zastávce u Lidlu ve svatém Konstantinu a vyrazili směr termály. Tohle místo je hodně přímořské, a tak jsme procházeli takovým městem duchů, kde byl jeden zavřený hotel vedle druhého. Otevřený snad jen byl hotel, který nabízí lázeňskou péči a patří k termálům, kam jsme směřovali - mimochodem až někdy budete chtít do lázní, zkuste to obhlédnout zde. Vanda akčně zjistila, že balíček procedur se snídaní a ubytováním stojí asi třetinu toho, co obdobná péče ve Františkových lázních...
V recepci jsme si zaplatili cedonní vstup do termální části lázní (ještě je fitness část a aqua část), převlékli se do plavek a zabrali pro sebe velké postele u bazénu. No a pak jsme to šli zkusit :)
Koho by to zajímalo - Home - Aquahouse Thermal & Beach
Celý den jsme pak různě přebíhali mezi bazény a saunami. Chvíli uvnitř, chvíli venku a nejlepší byla finská sauna s výhledem na rozbouřené moře. Odpoledne si i babička zašla na masáž zad a když zašlo slunce, daly jsme si s Vandou víno a vlezly s ním do venkovní vířivky. Co nám chybělo...
Na cestu zpátky jsme se rozhodli ovšem se vybodnout na autobus a tak jsme poprosili v recepci, zda by nám zavolali taxi. Netrvalo ani pět minut a byl u dveří. Do Centra Varny to bylao asi 11 kilometrů a byli jsme tam hodně rychle. Nechali jsme se zase odvézt ke zlaté ovci s tím, že se tam navečeříme, ale chyba lávky. Byl pátek večer a všechna místa byla rezervovaná. Smůla. A tak jsme popadly naše telefony a pomocí google našli bulharsku restauraci "Старият Чинар". Nejdřív jsem byla hrozně zklamaná, protože točené pivo měli místní jen černé a světlé byl nabízen Heineken. Ale nakonec jsem tedy pivo oželela a musím říct, že jídlo bylo hodně dobré, ač tedy typicky bulharské. To znamená stejně jako ve vedlejším Rumunsku, založené na mase. Nacpali jsme se k prasknutí a opět jsme se jen z posledních sil dovalili domů spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat