Blbě spíme. Jednak jsem částečně vyspalé z letadla, jednak jet-lag. Kolem páté už nevíme co by a tak se rozhodujeme uvařit na pokoji kafe. Jenže hoteliéři nejsou blbí. Kávova tu je, ale jako prevence před plýtváním je kávová kapsle kvalitně zabalena v pevném, roztržení odolném, obalu.
Nakonec vítězíme díky hrotu Vandina zubního elektrického kartáčku. Na nás si nepřijdou.
Kafe je překvapivě pitelné.
Před osmou vstáváme a jdeme na snídani. Hotel ji nenabízí - bydlíme v centru města, v úžasném historickém hotelu, který byl postaven roku 1922. Je to na něm trochu vidět, ale stojí to za to - tady se ještě asi proháněli gangsteři v kloboucích. Na snídani jdeme hned naproti, do Dunkin donuts. Objednáváme bagel a Vanda dělá školáckou chybu. Objednává kafe a na dotaz servírky na cukr kývá. Jako kdyby jsme to už nezažily. Já to nezvládla zastavit a tak byla pohroma na cestě. Představte si sladké kafe u Starbucks, které ještě navíc osladí. Nepitelný obsah. Řešíme to objednávkou dalšího, čistě černého kafe. Tím ředíme tu tekutinu způsobující cukrovku, co jsme dostaly při první objednávce. Zjevně působíme jako dost divní turisté,ale co. Po litru kávy se nám zvedá tlak a po množství cukru i energie. Vyrážíme ven. protože mírně prší, první cesta vede do Marshalls hned za rohem. Ve velkém nakupuje hlavně Vanda. Trávíme zde podstatnou část dopoledne.Pak se vracíme do hotelu, odkládáme tašky a jdeme prozkoumat turistické krásy chicaga. Prohlížíme mosty, okukujeme začátek slavné Route 66 (konec je na mole v Santa Monice, tam už jsme byly taky), pozorujeme kluziště u fazole a získáváme vánoční náladu díky koledám, co se tu hrají.
A je pět čas na shopping. Tentokrát Ross (ten v NYC nebude, tak si ho musíme užít). Opět nakupuje hlavně Vanda.
Posilujeme se v našem oblíbeném Taco bell. Ukrutně nás bolí nohy, zase jsme nachodily tuny kilometrů. Dáváme opět tašky do hotelu a vyrážíme na molo. To nás trochu zklamalo. Čekaly jsme molo jako v Santa Monice, tohle je betonový cíp do jezera, obchodní galerie a ruské kolo. Nic moc. fotíme město od jezera a vracíme se domů. V 7 eleven už jen kupujeme hot-dog k večeři. Večeříme na pokoji a už kolem sedmé usínáme. Není tedy divu, že už jsem zase po desáté vzhůru a nastává opět ta bdělá část noci.
Žádné komentáře:
Okomentovat