neděle 26. června 2016

Amerika naruby - sklářem rychle a snadno

Opět naprosto jiný program, než byl plán. Jedeme do Sázavy. Holky si tam v místní huti zkusí, jaké je to být sklářem a budou tvarovat vlastní skleněnou květinu. 
Program je připravený speciálně pro ně - dnes se v tamní huti koná nějaký uzavřený workshop, nicméně v době oběda se nám prý někdo věnovat bude.
Když jsme Sázavu našli, všechno bylo poměrně rychlé. Pán vysvětloval, že více času zabere příprava, než samotné tvarování květiny. První šla na řadu Vanda, hlavně proto, aby pán mohl snáze instruovat a Katherine viděla, jak se to dělá.
Vanda si vybrala barvy pro své květiny, sklo se vytáhlo z pece a šlo se na to. První pokus se nějak nezdařil. Pán tedy připravil druhý. Vanda tvarovala sklo jak divá a na konci hezky květině zakroutila stonkem.
Pak proběhlo vlastně to samé s Katherine. Během chvilky bylo hotovo. Květiny chladnou a z huti nám je pošlou domů poštou. Vše by mělo vyjít tak, aby si Katherine svojí květinu mohla odvézt domů.






Prohlédly jsme si huť a přemýšlely, co dál. Dal by se stihnout Karlštejn. První ovšem oběd. Našly jsme restauraci a poobědvali guláš s knedlíkem (Vanda s Katherine se nemohly rozhodnout - tudíž daly napůl řízek a guláš). Po obědě bysme nejradši padly do postele. Cesta do kopce dobýt Karlštejn nás nijak nelákala. Zato nás lákali houbaři u cesty. Vlastně mi ani nedošlo, že i houbaření je pro Katherine exotika. Takže jo. zastavily jsme někde u lesa a vyrazily. Za chvíli jsme měly pár babek a klouzků.
Karlštejn počká.


Žádné komentáře:

Okomentovat