Na letiště jsme díky opravám na silnici a na dálnici dorazily s mírným zpožděním. Už cestou nás sháněla jedna z účastnic výměnného pobytu (Vandina spolužačka). Ta za chvíli také nahlásila, že letadlo přistálo (asi patnáct minut před plánovaným příletem). to už jsme byly ale téměř na letišti. Vypadalo to, že stíháme tak akorát. Zaparkovaly jsme a došly k příletu. Začalo čekání. Lidé z "našeho" letu začali vystupovat (poznalo se to podle čísla letu, který jim vlál na kufrech), Pak vystoupil z tranzitu i palubní personál....a naši furt nikde. To nám dávalo dost prostoru pozorovat okolí. Třeba pána, který přišel někoho uvítat s lahví šlehačky. Tu si také postavil na zábradlí a na letišti vyfotil. Že cestují plyšáci, to víme. Že by stejně cestovaly i lahve šlehačky, to byla novinka...
No, po zhruba 3/4 hodině vyšli i naši výměnní studenti. Zrovna včas, aby zavřeli okénko dopravních podniků na polední pauzu. Zde se totiž skvěle doprojevila bezvadná organizace - nakonec nemáme od magistrátu měsíční jízdenky na metro. Magistrát totiž nebyl schopen je cca za půl roku připravit. máme si je koupit sami a prý nám je možná, někdy, až paní domarodí, proplatí.
No, takže jsme čekání na to, až dopravní paní doobědvá vzdali a vydali se na cestu domů. Katherine byla cestou ze všeho nadšená. no jo, když holka z pouště dorazí do míst se zelení, je to vždycky asi hezký na koukání.. Cestou jsme udělali zastávku v Panenském Týnci. Chrám je tam dost skrytý a Katherine opravdu překvapil. Pár fotek a jelo se domů na svíčkovou.
Ačkoli Katherine prý nebyla nijak unavená a jet-lag na ní nijak nepůsobil :), asi zapůsobila svíčková. po obědě jsme vlastně všechny tři odpadly.
Odpoledne krátká procházka městem, kafe v cukrárně - Katherine kafe nepije, takže ledový čaj, dortík nechtěla, že je furt plná. Já se vrátila domů sama (Vanda si poručila jahody a jahodový koláč) a holky se šly ještě projít. Vrátily se, jakmile byl koláč hotový. Večeři nechtěly, ale popkornem k filmu nepohrdly :))
Večer začalo pršet. Katherine má prý déšť ráda (ono když u nich předpovídají obvykle déšť na pravděpodobnost 2%, tak je jasné, že nepřijde). Je ale otázjkou, jestli bude mít ráda déšť i po několika dnech :)
Druhý den prší také. Já jsem v práci, Holky přemýšlejí co dělat. Zvažují shopping v Praze a kino. Já jim to vcelku rozmlouvám s ohledem na příští program. Koukají na film a snídají.
Volba nakonec padla na zámek Libochovice a obětavého dědečka s babičkou, kteří je tam zavezou. Z takhle krátkého výletu se vracejí chvíli po tom, co já se vrátím z práce. Sedáme k bojové poradě ohledně zítřejšího výletu. Dostávají instrukce a mapy na cestu do Brna a do Vídně, Katherin informujeme, že bude spát dvě noci jinde a že ve Vídně má být teoreticky i dost zima. No, jenže informaci o 16 stupních moc nepobere, protože stupně a Farenheity, že.
Po poradě je čas na odpočinek. Vanda vybírá co pustit a zjišťuje, že Katherine nezná "seriál" Sherlock. Jasně, britský seriál do států nedoběhl. Vypadá to, že Katherine je "naše". Sherlock jí baví. Pak už jen večeře (zase svíčková - Pepa Katherine však ujišťuje, že se nemusí bát a jednou dostane i něco jiného k jídlu), sbalit, nařídit budíky a těšit se na cesty.
Vanda vysomrovala na cestu i zrcadlovku, tak pokud ji neztratí, budou po návratu i fotky.
Žádné komentáře:
Okomentovat