A protože jsme dlouho nebyly lyžovat, volbou byly Alpy. Vše začalo dokonale. Po několika telefonátech s www.dovolena.cz jsem sice zjevně byla u pána za debila, ale i tak jsem ho přesvědčila, že sleva na dítě do 14 let je vlastně i slevou na dítě bez měsíce patnáctileté a i penzion se z nějakého záhadného důvodu uvolil Vandu na tři noci s polopenzí ubytovat za 578 korun celkem :-D. Veselejší to bylo na místě, když se zjistilo,že v ceně je i jeden nápoj k večeři zdarma, tedy dalších cca 9 eur zdarma na Vandu navíc.
V pátek ráno jsme vyrazily za slunečné oblohy. Takhle bych si představovala duben v Alpách.
Ale bylo to jen demo. Od následujícího dne to takové azúro nebylo...
Následujícího dne také začaly katastrofy. Protože sněžilo, bylo teplo a tedy podmínky pro těžký a mokrý sníh, blbě se lyžovalo a Vanda si poměrně rychle zvládla nátáhnout sval, takže jí lyžování bolelo. Skončily jsme s lyžemi tedy už asi ve dvě.
Druhý den se lyžovalo skvěle. Mně. Vandu bohužel furt bolel sval. Dopoledne jsme praktikovaly tak, že jsme jednou sjely, pak si Vanda sedla, aby si odpočinula, já si to sjela sama a pak vyzvedla Vandu. Čekat ale Vandu nebavilo. Usoudily jsme tedy, že budeme jezdit na modré sjezdovce, aby si Vanda lyže užila bez námahy. To zas byla nuda pro mne, ale jezdily jsme až do večera.
Pak přišel poslední den pobytu. Zde se musím vrátit k prvnímu a k nákupu permanentek. Paní u pokladny mi v sobotu řekla, že mi permanentku na tři dny prodá, ale pro Vandu bude výhodnější v sobotu jednodenní (speciální akce pro děti do 19 let za 10 euro) a pak že Vandě koupím dvoudenní. tak jsem udělala, ale jiná paní v pokladně nepochopila, a prodala lístek opět jen na jeden den, čehož jsem si nevšimla. Takže poslední den projdu turniketem k lanovce a Vanda zůstane stát před ním. Dva dny jsme lyžovaly v Zell am See, poslední den jsme na radu jiných hostů z penzionu zkusily Kaprun, ale nikoli ledovec, ale malé středisko v městečku. Takže si Vanda zašla koupit další permanentku. Téměř hned poté, co za ní dala 19 eur zjistila, že jí bolí uši. Obě a dost. Takže za 19 eur jsme třikrát použily lanovku, permici vrátily a vydaly se na cestu domů s tím, že Vanda s bolestí musí vydržet až do ČR, protože pokud jsou uši zralé na píchání, nikde jinde to neudělají (Němci např. uši dětem nepíchají...). Když jsme před čtvrtou dosahovaly hranic a Vanda už několik hodin kvalitně trpěla, v uchu prasklo a bolet to přestalo ... :-D
Výsledek? Měly jsme zůstat sedět doma! :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat