Spalo se dobře, jen jsme nyní asi kousek od mešity. Dokonce asi několika mešit. Což se projeví ve čtyři ráno a pak i v pět :)
Snídaně se podává ve vedlejším hotelu, kde já si objednala klasicky omeletu a Vanda se nechala zlákat na avokádový toust. Toust byl bez vajíčka, což mělo varovat. Avokádový toust ve skutečnosti byl toust a miska quacamole. Ale bylo ho dost a tam máme na zítra ďábelský plán, že já si objednám vajíčka, Vanda quacamole a toust dle našich představ si splácáme sdílením snídaně dohromady :)
Bohužel, příroda nám nepřeje a tak někdy před snídaní vrcholil příliv. Po snídani, když jsme se vybatolily z vily ven, by se ještě dalo koupat, ale foukal dost silný vítr a Vanda koupel vzdala hned a já až za chvíli. Je super být 3 týdny u moře a skoro se nekoupat...
Dopoledne jsme se válely na lehátku u moře, ale foukal vážně silný vítr a my se přesunuly na dvoreček vily, kde jsme byly trochu chráněné vedlejšími budovami. Vila je super, na prázdné pláži a je tam klid. Má ale jednu nevýhodu. Velké hotely mají strážce, které nedovolí vtíravým prodejcům čehokoli obtěžovat hosty v areálu. Takže tady nikomu nebrání zevlit přes plot a řvát na nás. Jako v tomhle je kulturní ne rozdíl, ale propast. Já chápu, že jim to připadá normální, ale točí mne to víc a víc. Stejně jako ty debaty furt dokola o ničem, ač chápu, že jejich součástí života je komunikace - ostatně když jsem se šla včera projít bez Vandy, pán naprosto nechápal, proč si s ním nechci povídat, že nemusím být přeci sama, že on se projde se mnou. Možná by to nevadilo, nebýt ty debaty furt stejný, dotěrný dotazování kde člověk bydlí (asi se podle počtu hvězdiček hotelu určuje cena) a tak.
Když jsme se šly s Vandou projít, začalo trochu pršet, ale poměrně brzy přestalo. jen silný vítr foukal dál. Cestou z procházky jsme si zašly vedle do hotelu (tam, kde snídáme) na mangové lassie (mango s jogurtem) a pak jsme ještě chvíli zkoušely polehávat na dvorku. Pak jsme to vzdaly.
Osprchovala jsem se od navátého písku a vyrazily jsme do města. Původně google říkal, že pořídíme zanzibarskou pizzu, ale nakonec se ukázalo, že nikoliv a na daném místě nikdo takový nestojí. No škoda. Vyrazily jsme tedy podél silnice dál s tím, že třeba dojdeme do restaurace, kterou jsme si vyhlédly při našem posledním pobytu tady, ale nedošly jsme do ní kvůli lokální restauraci, která stála hned vedle. A jak tak jdeme, tak najednou, uprostřed ničeho, takový typický starý americký fast food. Tedy nebylo to ani staré, ani americké, ale vypadalo to tak. Majitel byl přítomen a měl zjevně radost z toho, jak nám to připadá roztomilé. Nakonec jsme tedy večeřely hamburgera tam. Byl moc dobrý. A protože je majitel Ital, podnik se jmenuje "Sí hamburger". Je fakt roztomilé, jak v místních podmínkách drží takové ty standardy typu logo. Krabičky na hamburgery mají potištěné, ale pytlíky na hranolky zdobí logo vytištěné na papír, vystřižené a nalepené na pytlík :)
Na konec jsme se ještě majitele (původem z Říma) ptali, zda má vážně v nabídce i pravé italské gelato, které je na ceduli. A prý ano. Vanilkové nebo směs zanzibarského koření. Já testla to koření. Vanda nechtěla, že je plná. Takže mi pak půlku mé zmrzliny odjedla :)
Pak jsme se už vypravily domů, chvíli poseděly na terase a pak se odkýblovaly do pokoje.
Napadlo nás ještě zkusit nějakého doporučovaného průvodce ze skupin na facebooku. Že bysme mohly domluvit výlet na zítra. Ha! To byl nápad. Zkusila jsem dva. Jeden za výlet za delfíny, který měly holky z hotelu ve vedlejší vesnici za 35 dolarů a my tedy za těch 30 (kdyby proběhl) - nabídnul pán bez uzardění za 120 dolarů bez jídla! Že prý je v ceně všechno. Auto, loď i vstup. Tak se ptám jakýže vstup. A prý se na Mneba island platí vstup. Takže proběhla výměna názorů, kdy jsem mu psala, že jsem tam před několika dny byla a že žádný vstup se neplatí a my že jsme platily 35, tak proč že si myslí, že zaplatím 120. Zpátky přišla odpověď, že OK, že tedy 110 s ovocem! Debata ještě chvíli pokračovala a obdobně i s druhým doporučovaným průvodcem a my zjistily, že nechceme nic. Zjevně tu platí, že super je turista, který v rámci jednoho výletu zaplatí týden zevlování a o ostatní se starat nemusím. A to tedy podporovat nechci. Fakt, že se najdou lidi, kteří zaplatí nehorázné ceny vede k tomu, že je to tady takové, jaké je. Když my se na pláži hádaly o kokos za tisícovku, vedle z hotelu vyšli dva turisté, vzali ten samý kokos za tři dolary a byli spokojení. To je pak těžký. A barva kůže mi nedovolí se dostat na místní ceny, pokud nejsem mimo oblast turistického ruchu, kterou je tady fakt snad jen jih.
Že jsme si vybraly blbě destinaci jsem věděla od začátku, teď se to jenom potvrzuje. Možná, že kdybych neměla problémy s krkem, někdy v půlce bysme to i otočily směrem dolů, ale takhle to nešlo a tady to máme. (Pro info, krk se mi lepší. Není to úplně OK, ale ty hrozné bolesti už nemám).
No hlavně že víme, kam příště neletět. Zkusíme zítra odchytit průvodce alespoň tady k bariéře, to bych viděla jako zajímavou záležitost.
Žádné komentáře:
Okomentovat