Rumunsko - kaskáda Tamina a další nedokončené cesty

Už doma, ve fázi přípravy cesty jsme objevily kaňon "seven ladders". Obrázky třeba zde, aby si mohl každý udělat představu o tom, proč to bylo naše "must have": Kaňon sedmi žebříků 

Jenže jsme narazily na limity naší cesty. Tedy na čas. Dlouho to vypadalo, že je zavřený, nakonec jsem zjistila (ale až v pondělí), že je ještě otevřený, ale v pátek, sobotu a neděli. Škoda, mohly jsme přehodit plány, kdybysme to věděly dřív. Taky jsem si samozřejmě hezky po česku říkala, že jak asi zavřou kaňon a doufala, že tím zavřením rumuni myslí zavřené občerstvení a zip liny. Ale ne, když něco vede po žebříku a po lávce nad vodou v kaňonu, stačí mít na zavření vážně jenom dvířka. Škoda.

Takže jsme zvolily náhradní verzi, kaňon Tamina. I Tam jsou nějaké žebříky a voda, a zavřené to není (Kaskáda Tamina ). Jenže se objevila další překážka, a tou jsou medvědi. Obě zmíněné atrakce leží v místech velkého výskytu medvědů. A když jsem četla o tom, jak se zachovat při setkání, objevila jsem další "milou" zprávu - tedy tu, že před hybernací jsou medvědi speciálně nabuzení pro to, sežrat všechno - tedy jsou více aktivní,a by našli jídlo. V kombinaci s tím, že není sezóna a nebude v místě moc lidí, to neznělo moc dobře.

No, ráno jsme se nasnídaly a vyrazily. Už recenze říkaly, že google nevede dobře. Tak o tom jsme se přesvědčily. Google nás dovedl na místo, kde parkovaly asi čtyři auta, což vypadalo pro start poměrně dobře. Ale jak se později ukázalo, byla to auta místních, kteří bydlí na vršku, kam není úplně radno vyjíždět. Pán běžící z jednoho domu na kopci a stíhající ujíždějící vlak mi ale stihnul říct, že jsme o odbočku vedle.

Tak jsme zase sedly do auta a zkusily odbořku jinde, tam byl ale polský památník. Až ta další to byla. Takže kdo chce na Taminu - je to odbočka těsně před polským památníkem směrem na Brašov. Z Brašova obráceně, odbočka hned za polským památníkem :-D

Nicméně - na místě neparkoval nikdo. Hmm. Pamětlivy rad dělat hluk jsme pustily Spotify nahlas (protože vánoční píseň od Mariah Carey zažene jistojistě i medvěda) a já klackem mlátila cestou do stromů, jako bonus. Najednou, kde se vzal, tu se vzal objevil se velký pes. A pak druhý a třetí. A šli kus s námi. Netvářili se nepřátelsky a tak jsme je braly jako náhradní cíl medvědů a byly trochu klidnější, ač jsme předtím četly i o tom, jaký jsou potulní psi v rumunsku také problém). Nicméně náš doprovod měl nějaké vlastní dobrodružství tak nás za nějakou dobu opustil. A my pokračovaly samy dál. Nicméně cesta stále jen stoupala a po několika kilometrech toho měla Vanda plný zuby. Už už jsme asi byly na vrcholu stoupání, ale Vanda to chtěla vzít oklikou po cestě (trochu lehčí, ale zato delší cesta) a pak už Vanda vypadala, že nedá ani to. Takže se nedalo svítit, tak někde v půli cesty ke kaskádě jsme to otočily a šly zpátky k autu. Ani vodu jsme nepotkaly, natož žebřík.

Doma jsme si trochu odpočinuly a vyrazily okouknout městečko, kde jsme ubytované, tedy Sinaiu. Bydlíme kousek nad centrem, takže netvalo dlouho a obhlížely jsme kavárny a jejich nabídku. Ale ouha! Ceny jak v Karlových Varech. Vypadalo to, že za kafe a dort dáme totéž, co jinde za večeři. Nakonec jsme ale objevily normální, neturistickou, rumunskou cukrárnu a daly si v klidu dort a kafe. Pak jsme pomalu prošly centrum, koupily si v supermarketu vodu a vyrazily domů.

Ale cestou jsem viděla směrovku na lanovku, a rozhodla si ji obhlédnout taky. Neměla být daleko, google ukazoval, že lanovka je 700 metrů od našeho domu. Ale když už jsme šly dlouho a dlouho zase jen a jen do kopce, začala to Vanda googlit a oznámila mi, že k lanovce je to ještě 1500 metrů. Ano, šly jsme k té druhé. Ono totiž je tu lanovek víc, v zimě se tu normálně lyžuje. Takové hezké lyžařské středisko. Harrachov v mnohem větším. A je to tu jako se vším v tuhle dobu - lanovky nejezdí. Respektive jezdí od pátku do neděle, v týdnu jezdí jen ta menší, kterou máme blíž. Ale zas vyjede jen do 1400 metrů a výš se člověk nedostane. A že y chtěl - na vrcholku jsou skalní útvary připomínající sfingu a houby - a je to oblíbený cíl turistů. Ale tak zase nic. Neklapne to, protože jsme tu v blbý čas.

A tak jsme ani k lanovce nedošly, otočily jsme to a vrátily se domů.

Večer už jsme jen daly večeři (Vanda si nechala ohřát včerejší zbytky od její večeře a pak dojedla moje kuře a ještě si objednala hranolky) a šly spát.