Den šestnáctý:
Dnešní den začal
brzy ráno. Vstala jsem v 5 ráno, zabalila si, zavřela kufr a vydala se s Irinou
já východ slunce k moři. Musím říct, že byl úžasný, a že jsme udělali mnohem
lepší fotky než jsou z paddleboardingu. Pak jsem dojeli zpět domu, já si vzala
věci, rozloučili jsme se a já jela na hlavní nádraží. To vypadala trochu jako
letiště, a bylo strašně hektické. Každopádně jsem přišla na to odkud to jede a
šla jsem. No nastal první problém vlak nepřijel. A tak jsem se zeptala co se
děje. Místní mi řekli, že má zpoždění. A tak jsme čekali, a když jsem uviděla
průvodčího tak jsem se ho šla zeptat co se děje. Prý je dnes svátek a z
technických důvodů má vlak zpoždění. Tak jsem mu vysvětlila situaci, že musím
stihnout inu vlak v Port-Bou do Ženevy, jinak jsem nahrána a on ať radši jdu na
vlak v 9:46. Tak jsem předběhla na jinou platformu a čekala. Přijel v čas, ale
čekal déle než musel. Problém s tímto vlakem byl, že jsem měla 6 min na
přestup, ale už teď jsem měla 5 min zpoždění. A tak jsem hledala alternativy.
Napsala jsem pár lidem na coutchsurfingu a už to bylo jen kdo z koho (napsala
jsem do Lyonu, Avignonu, Marseille, Montpellier). Pak jsem usla. Když jsem se
probudila tak jsem otevřela coutchsurfing a už jsem věděla kam pojedu. Taky
jsem postupně zjišťovala, že vlak do Ženevy opravdu nestíhám. A tak jsem se po
příjezdu vydala na vlak do Avignonu. Cesta byla dlouhá a únavná, ale stáhla
jsem si filmy a tak to šlo. V Avignonu jsem hledala, jestli nejede ještě nějaký
vlak do Ženevy a jel, jenže bych tam byla až kolem půlnoci a to už zas
nevyhovovalo tam kde budu bydlet, kvůli brzkému odchodu do práce. Tak jsem si
koupila pití a výborný čokoládový muffin. A šla na vlak a jela. Cesta zase byla
dlouhá a tak jsem spala a koukala na film. Jen pro zajímavost koukala jsem se
na Toy Story, abych pak mohla jít na 4 díl v ČR. A pak jsem dojela. Dojela jsem
do Lyonu. Je to kousek, a kluk u kterého bydlím odepsal jako první, pak mi
ještě odepsal z Marseille, ale už jsem ho minula a nechtěla se vracet. A tak
jsem se dojela tramvají k němu a ubytovala se. Bydlím na kraji Lyonu v baráku,
kde mam vlastní pokoj a dokonce i vlastní koupelnu! A tak jsem si dala sprchu a
aby dnešek nemohl být lepší, tak jsem dostala výbornou večeři o 3 chodech! Pak
jsem dostala na ochutnávku místní alkohol, co chutná jako kyselejší ouzo. Takže
já byla spokojená. Kluk cestuje po světě už taky dlouho. Tak jsme si povídali,
ale pak už jsem byla unavená a zabalila to.
Den sedmnáctý:
Dnes jsem se
probudila v půl 8 ráno, ale hned jsem zas usla a probudila se až v 9 hodin.
Napsala jsem blog za včerejšek. Oblékla se a vyrazila do centra. První problém
co nastal, bylo to, že Google neukazuje místní dopravu, takže jsem musela
improvizovat a hledat kudy kam jet. Ale trefila jsem. A tak jsem dojela jako
první k malovaným barákům. Tam jsem si udělala fotky a vyrazila směr Notre-Dame.
Měla jsem hlad a tak jsem si někde chtěla sednout na kávu a nějakou bagetu, ale
vše bylo zavřené. Ono totiž je dnes nějaký svátek. Což mi dost koplikovalo den,
protože opravdu vše zavřené bylo. Ale našla jsem jeden supermarket co byl
otevřený a tak jsem si koupila nějaké ovoce, šunku, sýr a toastovy chlepa (jiny
nebyl a jí bagety nebyly). Byl dražší než normálně,ale co se dalo dělat. A tak
jsem si udělala sedwich do ruky a šla jsem dál. Přešla jsem řeku a vydala se po
schodech nahoru k chrámu. Musím říct, že to byl opravdu výšlap. Schody byli
malé, ale za to jich bylo víc jak na Batu Caves v Kuala Lumpuru. To dalo mim kolenům zabrat. V
jednu chvíli jsem asi blbě došlápla, protože mě od té doby bolí a nejde
prokrupnout. Každopádně jsem šla dál. Vyšla jsem na vrch a udělala si fotky,
požádala paní o fotky a byly rozmazané. Požádala jsem jinou a zase. Tak jsem
něco zkusila vyfotit já a to bylo dobré, tak jsem odchytla třetí a zase mázlé,
tak jsem jí řekla, že to musí zaostřit no a hádejte... Takže prostě já fotku s Lyonem nemám! Chjo. No tak jsem se vydala dovnitř do baziliky a wow, byla
překrásná! Pak jsem sebehla do krypt a ty také byli hezké ale ne tak moc. Pak
jsem obešla katedrálu a šla pomalu dolů. Tam jsem si šla prohlédnout druhý chrám, ten už byl vevnitř méně hezký. Dostala jsem chuť na zmrzlinu, ale za
kopeček tu chtěli 3€ a tak jsem si dala frozen yogurt, ten byl plný ovoce a byl
výborný. Sedla jsem si s ním k řece a kochala se výhledem na katedrály. Po
svačině jsem se vydala na náměstí, kde jsem se nechala vyfotit u sochy a šla
pomalu na stanici metra odkud jsem věděla, že se dostanu domu. Po příjezdu jsem
si vzala věci a vydala se na vlakové nádraží. Tam jsme čekala, než mi řeknou z
jakého nástupiště jedu. Vlak byl nečekaně plný, ale sedla jsem si a užívala si
jízdu. Cesta nebyla dlouhá jen 2,5 hodiny. Po příjezdu, jsem došla k ubytování
a chvíli čekala na Floriana, kluka, u kterého tu bydlím. Pak jsem se ubytovala,
dostala večeři a po večeři mi byla ukázána noční Geneva. Je to tu klidné a
hezké a to i v noci. Uvidíme jak to bude zítra přes den.
Žádné komentáře:
Okomentovat