Dneskamá za námi přiletět Vanda. Dlouze spíme, snídáme a pak vyrážíme přes náměstí, kde mají být trhy (ale místo nich jsou tam jen bagry a stavební ruch) na náměstí Garibaldi, kde vyzvedneme Vandu. Máme ale čas, takže si sedáme do zahrádky a dáváme si dopolední capuccino. Vanda přistává,a le stojí frontuna autobus, takže čekáme dále a objednáváme si na zpříjemnění čekání aperol. S ním se čeká podstatně lépe a píšeme Vandě, že nemusí spěchat :)
Vyzvedáváme Vandu a vedeme ji k našemu apartmánu. Bavíme se zděšením Vandy z místní dopravy. Vanmda se bojí přecházet a ještě neví, že člověk musí odhodit pud sebezáchovy a musí vkročit do ulice a doufat.
Doma Vanda odkládá tašku avyrážíme opět do centra, vlastně stejnou cestou, kterou jsme chodili první den. Občas někde zabočíme jinak, ale trasa je to zhruba stejná. Dáváme oběd a jdeme se podívat do kostela "Maggiore!, kde je socha Ježíše vytesaná tak, že jse na lůžku zahalený látkou, přičemž vše je z jednoho kusu kamene. Pokračujeme na zmrzlinu. Tady nás ale vyhazují ze sedaček, ačkoli dva dny předem problém nebyl a ačkoli chvíli před tím servírka říkala, že od toho tam ty židle jsou. Dobře, stejně už máme snědeno.
Míříme ke vstupu do podzemí "Sotteranea". Zajímavý systém. Stojí se fronta jak kráva a najednou zavolají, že je prohlídka v nagličtině. Tak se z fronty nekoordinovaně oddělí anglicky hovořící a jdou do jiné fronty. Po nějaké době začíná prohlídka. Nejprve se ukazují chodby a místnosti, kde se lidé ukrývali za války. Druhá sekce chodeb vede uzounkou chodbičkou akorát pro klaustrofobiky, kde se prochází se svíčkou (modernizovaná verze na baterku v podobě svíčky). Končí se u románského aquaduktu. Poslední částí prohlídky je teprve relativně nedávno objevený amfiteátr, který byl dokonce větší, než je ten v Pompejích. Z tohotoje zatíma le vidět jen maliná část vnitřních chodeb uvnitř soukromých domů, které jsou na amfiteátru postavené.
Na večeři chceme jít opět do té samé pizzerie,kde jsme byli moc spokojeni v předchozí den. Objednáváme víno a naše spokojenost končí. Špinavé sklenice, na dně něco pluje, jedna sklenice obsahuje na pohled jiné víno, než ty jiné. Chuťově hrozné.
Odcházíme. Na stejné ulicinacházíme pizzerii jinou. Tam už jsme spokojeni výborné jídlo (paní nám dokonce ani nevnutila předkrm), dobré víno.
Spoikojeni se vracíme domů, připíjíme opět becherovkou a radostně padáme do postele.
Žádné komentáře:
Okomentovat