Dnešní den nebylo v plánu nic. Tedy plán byl, ale zahrnoval dost nicnedělání. Takže jsem se po snídani sbalila - a to tentokrát zahrnovalo vzít si sebou tašku a do tašky ručník. Ten jsem tedy zapomněla, ale vzala jsem místní (pán bude jistě rád, že jsem jeho sněhobílý ručník vzala na výlet, ale co se dá dělat...). Vyjela jsem metrem do Pirea. V metru se nestalo nic, co by pražský člověk neznal. Ano, jel s námi bezdomovec, který byl cítit přes tři vagony a tak se všichni postupně zvedali a přemisťovali dál od centra všeho smradu. Pak jsem udělala chybu, že jsem vystoupila na zastávce Pireus a nedojela jsem až na konečnou k divadlu. Zastávka Pireus je přístav. Jakože ten velkej přístav pro ohromný lodě. Velkej zmatek, dlouhá cesta. Jen jsem si gratulovala, že jsem nedospěla k názory vyjet lodí na nějaký ostrov okolo, protože tu myšlenku jsem samozřejmě měla. Nevím jak bych v tom obrchaosu správnou loď vůbec našla. No ale hrdinně jsem došla od přístavu k divadlu a tam už město začalo vypadat jako město. Byla tam obchody, kavárny a tak a já v jednom obchodě viděla moc pěkné sako pro Vandu. Té se taky líbilo, tak jsem šla okouknout cenu. Jenže v celém obchodě nebylo k nalezení. No bodejď jo. Prodavačka říkala, že aktuálně už není a další přijdou příští měsíc. Asi. No, Vanda se nevzdává a tak jsem prodavačce vrazila do ruky můj mobil, jestli by nevlezla do výlohy vyfotit cedulku od sáčka, protože podle kódu to možná bude Vanda schopná dohledat u nás. Hodná prodavačka vyfotila a tak jsem mohla jít dál.
Další přístav, který jsem cestou potkala byl přístav pro jachty. Přesně tak, jak bych si pobyt u moře představovala byl obkroužen promenádou a kavárničkami. To jsem ovšem udělala dnešní chybu číslo dvě - řekla jsem si že hezký, ale spíš si chci sednout na frappé na pláži. OK, přesunula jsem se k pláži. A co jsem zjistila? Že všechno je špatně. Pláž byla malá, kamenitá, ošklivá a bez jediné kavárny. I bych šla jinam, kdyby na téhle pláži nebyl k dispozici plavecký bazén. To přinášelo docela velkou jistotu do nejistého plánu se koupat v moři. Prošla jsem pláž, zjistila jsem, že kvůli kamení je koupatelno v podstatě jen uprostřed, kde byli všichni shromážděni a taky to, že voda je fakt teplá. A tak jsem se uvelebila na jeden velký hladký šutr, který eliminoval nepohodlí při ležení na oblázcích a šla to zkusit.
Nádhera! Sice měly různě během odpoledne řekyně ve vodě tendenci si povídat, ale když jistily, že řecky nemuvím, obvykle toho rychle nechaly.
Když už jsem měla sluníčka dost, převlékla jsem se a vyrazila zpět kolem jachetního přístavu k metru. Cestou jsem tedy už vyměkla, a dala si kafe a kus baklavy s výhledem na jachty. Především na jachtu Grace, abych byla přesná :-D
Pak už jsem dojela téměř domů, tady jsem si zašla na večeři, kde jsem nějak podcenila cenovou politiku restaurace a svůj hlad a objednala si řecký salát a tzatziky (měla jsem pocit, že když to stojí málo, budou to malé porce). No tak ne. Nedalo se to sníst.
Zaplatila jsem a odvalila se domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat