Vlak nás odvezl až na letiště, kde jsme naskočili překvapivě do Boingu (žádný vrtulový Bombardier) a letěli zase do Rigy. Tenhle postup nechápe nikdo, ani Maris, ani Pepa...ale je to cesta, jak snížit cenu letenky - přihodit namlinký "ocácek", který překvapivě cenu sníží. (viz například http://cestujlevne.com/je-kde-se-bere-fuel-dumping/ )
Po příletu do Rigy jsme schovali kufry v úschovně a jeli do města. Trošičku s problémy, protože nešlo koupit jízdenky u stánku ani u automatu za levno. Zbyla cesta koupit si lístek za dvojnásobnou cenu u řidiče, kde jsme zase narazili na problém s eury...měli jsme jen "milionovou bankovku" v podobě sta eur. Tu logicky řidič nechtěl. Nám zas chybělo asi 50 centů do požadované ceny v drobných....
Nakonec tedy Pepa vyštrachal dvacetieurovku a tu řidič vzal. Problém s výměnou eur pokračoval i dále, nebylo možné koupit ráno kafe, koupit Vandě náramek....povedlo se udat peníze až později.
Prošli jsme si ještě jednou střed Rigy a přemýšleli kam dál, až nás napadla projížďka po kanále a po řece. Tu jsme absolvovali a už byl pomalu čas navštívit naší nejoblíbenější restauraci, dát si oběd a vyrazit zpět na letiště....
Cesta zpět do Prahy byla uskutečněna opět prostřednictvím Boingu, za což jsme byli rádi. Je to rychlejší, pohodlnější a neřve to tolik. Veselá událost nastala v Praze, kdy měl po přistání Pepa takovou radost, že už je doma, že začal vyndavat kufry z úložného prostoru téměř celému letadlu (pravda je taková, že se spletl. Vedle nás seděl pán s rukou v sádře, kterému Pepa pomáhal s batohem nahoru a pak mu ho chtěl i sundat dolů, jen si nepamatoval, jak kufr vypadal a sundal kufr cizí paní...ale pobavilo to nejen nás, ale i paní :))
Žádné komentáře:
Okomentovat