Riga II.

Ráno jsme vstali, dali kávu, kterou nabízel hotel zdarma a snažili se připojit k wi-fi, což nešlo. Takže jsme napsali pár řádek na místním compu a vyrazili na snídani, kde Pepa nakrmil všechny vrabce v okolí.
Po snídani jsme se vydali na denní prohlídku Rigy. Začalo pršet. Pepa použil taktiku ala Petr Doležal a znuděnou paní v obchodě pomalu a zřetelně požádal o pláštěnku. Nevyšlo to. Paní byla prostě nechápavá. Takže jsme změnili taktiku a pláštěnku vyžádali zahraničním jazykem. Pršelo víc a víc.
Dali jsme tedy pozdní oběd a vyrazili na autobus do Cesis, kde nás později vyzvedl Maris.
Na autobusovém nádraží jsme ještě silně odmítli žebrajícícho okupanta. Pán sdělil, že má děsný hlad a chtěl by nějaké drobné. Taky ale řekl, že sloužil v Milovicích. Takže nic nedostal. Logicky.

Teď tedy sedíme a konzultujeme život v jednom z "chruščovových domů" , jak nám bylo řečeno...

Riga

Me sny byly vyslyseny. Misto Boingu pristavila letecka spolecnost Bombardier s vrtulema a nastupem po vlastnich trech schudcich. Do letadla se vejde 76 cestujicich a vsichni leteli. Diky tomu byla v letadle prehrsel prirucnich zavazadel. Nebylo kam s nimi a tak jsme je narvali pod sedacky. Pak uz se tam ale nevesly nohy a bylo nutne je mit az na tech kufrech. Tim se cesta stala pomerne alternativnim zpusobem prepravy a me zacaly chybet prepravovane kozy a slepice...indickemu zpusobu dopravy jsme se dost blizili...
Take vrtule delaly dost ramus a tak jsem byla rada, kdyz jsme pristali.
Do hotelu jsme se dostali asi v pul jedenacte, hladovi a prekvapeni, ze je stale jeste svetlo. Bydleni je v centru a tak nebyl problem skocit na veceri. Serit se zacalo v pul dvanacte, my prosli okoli, velmi zive a slavici. Nejvice casu jsme venovali obdivovani detskeho hriste, ktere stoji pred katedralou a ma design padleho vojina. Doufam, ze dnes po nem polezou deti, aby fotky ziskaly ten spravne absurdni rozmer...
Asi v jednu Pepa i Vanda dostali chut na dezert a pak uz se slo spat...